Nová norma definuje zradu jako "skutek vykonaný se záměrem ohrozit bezpečnost Ruské federace, včetně jejího ústavního pořádku, suverenity a územní a státní celistvosti". Zákon, který platí teď, hovoří jen o "činech vykonaných s cílem poškodit vnější bezpečnost", napsal britský deník The Times.
Rizikový bude navíc i kontakt s cizinci. V návrhu se totiž píše o poskytování finanční, materiální a technické pomoci a poradenství podezřelým zahraničním organizacím. Což jsou ty, jež se chtějí nezákonně dostat ke státním tajemstvím. Times to přirovnávají ke stalinské praxi vyšetřování každého, kdo vstoupil do kontaktu s cizinci. A v praxi to znamená, že vyšetřován by mohl být i člověk, jenž poskytne kritický rozhovor zahraničním novinářům.
Kreml tvrdí, že zákon má ulehčit vyšetřování lidem z tajné služby FSB, která je nástupkyní KGB. Kritici tvrdí, že jde jen o nástroj k zastrašení opozice. A že úřady budou moci trestat v podstatě každého, kdo se jim znelíbí. "To rozhodně není pravda. Ne každý má totiž přístup ke státnímu tajemství," argumentuje Gennadij Gudkov, místopředseda bezpečnostního výboru Státní dumy.
Nynější ruský premiér Vladimir Putin ještě coby prezident často napadal zahraniční organizace, které podle něj jen sloužily západním vládám k vyvolávání nepokojů v Rusku. Zavedl tvrdé kontroly nevládních organizací, jež například musejí k oficiálnímu schvalování předkládat roční plány činnosti.
Že návrh zákona projde, je v podstatě jisté. Dvě třetiny křesel totiž v Dumě drží prokremelská - a hlavně proputinovská - strana Jednotné Rusko.
Lugovoj by kritiky popravoval
Jedním z poslanců Dumy je i Andrej Lugovoj, muž obviněný Británií z vraždy někdejšího agenta KGB Alexandera Litviněnka.
Litviněnko, hlasitý kritik Kremlu a Putina, zemřel předloni v listopadu v Londýně na otravu radioaktivním poloniem 210. Vyšetřování dovedlo britské kriminalisty právě k Lugovému, jenž se v osudný den otravy s Litviněnkem setkal v jednom z londýnských hotelů a polonium dal do čaje. - vše o vraždě Alexandera Litviněnka najdete zde
Lugovoj teď v rozhovoru pro španělský deník El País řekl, že kdyby byl prezidentem, každého, kdo škodí Rusku, by nechal popravit. "Pokud někdo způsobil ruskému státu vážnou škodu, měl by být odstraněn," prohlásil.
"Mohl někdo zabít Litviněnka v zájmu ruského státu? Pokud se bavíme o zájmech Ruska v nejčistším slova smyslu, osobně bych takový rozkaz vydal," řekl. "Nemluvím o Litviněnkovi, ale o komkoliv, kdo škodí."
Britové požádali Moskvu, aby Lugového vydala. Chtějí ho soudit. Ale Lugovoj může zůstat v klidu. Rusko požadavek z Londýna odmítá - ohání se ústavou, která vydávání ruských občanů spravedlnosti jiných zemí nedovoluje. Navíc má nyní jako poslanec Státní dumy Lugovoj imunitu.
