Zlověstný černý koberec na kremelských nádvořích děsil zejména přestárlé stranické funkcionáře. Vraní krákání a kroužení je rozčilovalo do té míry, že nutili ochranu "hnusné ptáky" střílet.
Po prášcích na spaní vrány sice usínaly, ale často za letu a padaly funkcionářům na hlavy. |
Stříleli velmi rádi, neboť každá skolená vrána byla poměrně cennou trofejí. Vedení totiž vyznamenávalo nejúspěšnější střelce povolením na opravdový lov zvěře. Za pět zastřelených vran se úspěšný bojovník s černou havětí mohl vydat na zajíce, patnáct ptáků pak vyneslo povolení na lov kanců.
Vraní střelby v Kremlu však byly zakázány poté, co se jeden z členů politického byra (vedoucího orgánu bývalého SSSR) dostavil do práce neobvykle brzy a kanonáda v Kremlu jej k smrti vyděsila. Navíc se zjistilo, že na celkové množství vran v Kremlu měla střelba mizivý dopad.
Proti vránám byl vyzkoušen také "humánní" způsob ničení. Ochrana Kremlu se je pokoušela krmit prášky na spaní. Vrány sice usínaly, ale často za letu a padaly funkcionářům na hlavy. To se nelíbilo ještě víc než krákání.
Zkrachovaly také pokusy hromadně nahánět vrány do klecí a příliš účinná není ani poslední "tajná zbraň" Kremlu, kterou jsou jestřábi a sokoli. Draví ptáci, o které v Kremlu pečují vojáci prezidentského pluku, jsou přitom prý považováni za "velkou naději". Když zasáhnou, je v Kremlu na několik hodin pokoj. Pak válka musí začít znovu.
Vrány lákají zlatavé věže kremelských chrámů i čerstvě zrenovované zdi Velkého kremelského paláce, jehož opravy přišly na 335 miliónů dolarů. Ostrými drápy a zobáky doslova strhávají pozlátko z kopulí a s oblibou se také živí kremelskými tulipány a mandžuskými oříšky.
Odborníci přitom tvrdí, že porazit kremelské vrány se v nejbližší budoucnosti patrně nepodaří. Ačkoli je Kreml jedním z mála zelených ostrůvků v centru kamenné Moskvy, vrány, jež obvykle obývají spíše smetiště, si oblíbily právě tuto část ruské metropole.