Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krejčíř: Půjčil jsem miliony ČSSD

  9:18aktualizováno  9:18
Podnikatel Radovan Krejčíř poprvé promluvil o své verzi toho, proč ho stíhá policie. Z Česka zmizel za dosud nevyjasněných okolností. Krejčíř tvrdí, že za celou kauzou jsou jeho dřívější finanční vazby a dohody s ČSSD. Na Seychelách, kde nyní žije, poskytl MF DNES rozhovor.

Podnikatel Radovan Krejčíř při rozhovoru na Seychelách. | foto: Jaroslav KmentaMF DNES

KREJČÍŘ PROMLUVIL O POZADÍ KAUZY:
ČSSD: S Krejčířem se neznáme
Kdo je Jakub Konečný, muž, který zmizel

Dosud jste odmítal říct celou svou verzi vašeho případu a útěku z České republiky. Proč jste najednou změnil názor?
Už kdysi jsem uvažoval o zveřejnění některých skutečností, s kterými jsem byl v minulosti konfrontován. Ale stále jsem byl ubezpečován ze strany sociální demokracie, že dostojí dohodám, které jsme spolu uzavřeli na začátku. Uzavřeli jsme totiž dohody, a pokud by byly dodrženy, tak bych ty informace nezveřejňoval.

O jaké dohody s ČSSD jde?
Zásadní dohoda byla na jaře 2002, kdy jsem prostřednictvím svého obchodního partnera pana Konečného půjčil ČSSD na volby celkem 60 milionů korun v hotovosti.

Kdo vás o ty peníze požádal?
Bylo to tak, že ten můj obchodní partner pan Konečný komunikoval s policejními špičkami a komunikoval osobně i s panem Grossem. A pan Konečný za mnou přišel s touto možností.

S možností, abyste ČSSD půjčil 60 milionů korun?
Ne, to bylo tak, že jsme o tom nějakou dobu licitovali. V podstatě to bylo tak, že chtěli, abych se vyjádřil, jakou částku jsem ochoten či schopen jim zapůjčit. Řekl jsem, že mám v hotovosti 50 milionů korun. A zpětná reakce od sociální demokracie byla, že jestli by bylo možné dát o 10 milionů korun více. Tak jsme se nakonec dohodli na 60 milionech.

Kde jste o tom s panem Konečným jednali?
Bylo to několik jednání. Probíhaly vesměs u mě doma v Černošicích nebo u něho v kanceláři v Burzovním paláci.

Kdy vám nabídl financování ČSSD?
Asi měsíc před skutečným plněním, tedy asi v únoru 2002.

Takže ty peníze jste půjčil v březnu roku 2002?
Ano, v březnu 2002 jsme si je předali.

Pamatujete si, kde, v kolik hodin a za přítomnosti jakých lidí jste peníze předával?
Předával jsem je v Burzovním paláci přímo panu Konečnému. Podepisoval mi k tomu směnku na 60 milionů korun, kterou mám stále k dispozici. Termín její splatnosti byl dohodnut tak, že to bylo na volební období, tedy na čtyři roky. Ta směnka je tedy splatná v březnu 2006. Jako důkaz, že je to pro sociální demokracii, mi předal kopii směnky, kterou měl pan Konečný uzavřenou s panem Grossem. Já jsem měl původně požadavek, aby tato směnka byla podepsána přímo na mou osobu. Mně to ale tehdy prezentovali tak, že mám nějaké trestní stíhání a že kdyby náhodou tu směnku někdo našel nebo se to nějak zveřejnilo, tak by to bylo skandální. A tudíž, že když pan Konečný neměl nikdy žádné trestní stíhání, tak je osobou čistou, a že tedy může mít přímý vztah s panem Grossem.

Máte k dispozici originály směnek?
Mám k dispozici originál své směnky s Konečným. Tu druhou směnku mezi Grossem a Konečným mám v kopii.

Originál té druhé směnky tedy nemáte?
Zatím ne. Ale mám přislíbeno, že originál bych měl ve velmi krátké době dostat.

Můžete tyto směnky zveřejnit?
Zcela jistě. Zveřejním je v knize. Bude se jmenovat Miliardář Radovan Krejčíř aneb Watergate po Česku. Rozhodli jsme se pro tento název z toho důvodu, že ta kniha bude odhalovat některé z praktik vysokých politických a policejních činitelů.

Jakou jste měl záruku, že vás Konečný nevodí za nos, že skutečně jednal se špičkami policie i se Stanislavem Grossem?
Účastnil jsem se několika schůzek, kdy Konečný jednal s policií, konkrétně se dvěma lidmi z policejního prezidia. Byl jsem tehdy ve vedlejší místnosti, viděl jsem, jak se spolu sešli, slyšel jsem, o čem si povídají. Konečný měl v kanceláři udělaný takový systém, že bylo možné odposlouchávat schůzku z vedlejší místnosti. Obdobně to bylo i při podpisu směnky s Grossem.

Znamená to, že jste byl v bezprostřední blízkosti s Grossem, když jste ty směnky podepisovali?
Přesně tak. Když se podepisovala ta směnka, byl jsem ve vedlejší místnosti.

Byla to ona schůzka v kanceláři Burzovního paláce?
Ano.

Pro přesnost: vy říkáte, že jste nejdříve podepsal tu svou směnku a pak jste na vlastní oči viděl, jak podepisuje tu druhou směnku panu Konečnému pan Gross?
Přesně tak. To bylo tak, že já bych panu Konečnému ty peníze dřív nevydal, kdybych se nepřesvědčil, kdyby mi nepřinesl tu podepsanou směnku z vedlejší místnosti.

Pan Gross tedy v té době věděl, že ty peníze jsou od vás?
Určitě.

Podepisoval tu směnku jenom on, nebo ještě někdo z ČSSD?
Směnku pro pana Konečného podepisoval jen pan Gross.

On byl tehdy místopředsedou strany, že ano?
Ano.

A nebylo by namístě, aby takovou věc podepsal spíše předseda strany, tehdy Vladimír Špidla?
Gross ale byl ta výkonná persona. Z minulosti jsem měl zkušenosti, že pan Gross dojednával takovéhle věci pro sociální demokracii.

V historii? Jak to myslíte?
Když jsem komunikoval s některými představiteli policie, tak mi potvrdili, že Gross je ta správná osoba.

Kromě těch směnek, které – jak říkáte – zveřejníte až v knize, máte další důkazy? Kdo jsou svědci? Jenom pánové Konečný a Gross, nebo ještě někdo další?
U toho podpisu směnek byli jen Konečný a Gross. Já jsem u toho přímo neasistoval. Ještě jednou se vrátím k té vaší otázce, zda Gross věděl, že ty peníze jsou přímo ode mne: já jsem přesvědčen, že ano, ale mohlo se teoreticky stát, že Konečný prezentoval, že jsou peníze jeho.

Neboli Gross nemusel v tu chvíli tušit, že ty peníze jsou od vás. Připouštíte si to?
Mně to bylo prezentováno od pana Konečného tak, že oni vědí, že ty peníze jsou ode mne, akorát že je problém v tom, že prostě nechtějí, abych přímo já figuroval na té konkrétní směnce ve vztahu s panem Grossem s ohledem na moje trestní stíhání z historie.

Jak jste ty peníze předával?
Bylo to v černé tašce. Značky Louis Vuitton. Měla horní zavírání. Bylo to v pětitisícovkách.

V jedné kabele?
Ano.

Vy jste ty peníze vydal z ruky, až když jste viděl tu podepsanou směnku?
Přesně tak. Měl jsem ty peníze v kanceláři, seděl jsem vedle, a jakmile mi Konečný přinesl tu směnku podepsanou od Grosse a podepsal sám tu směnku, kterou měl se mnou, tak jsem mu předal peníze a on je šel dát vedle do kanceláře.

Vy jste ty peníze ČSSD jenom půjčil, nebo tam byly ještě nějaké jiné dohody?
Nebylo to jenom o tom, že jsem jim ty peníze půjčil. Ale byla to dohoda ještě o něčem jiném.

O čem?
ČSSD neměla před volbami 2002 zrovna nejsilnější postavení. Nepředpokládalo se, že by ve volbách uspěli. Já jsem samozřejmě tu politickou situaci vnímal. A půjčovat 60 milionů korun s přesvědčením, že vyhraje ČSSD, to jsem neměl v úmyslu. Ty peníze jsem vnímal jako investici z mé strany do budoucna. Pro své zájmy a pro své podnikatelské aktivity.

Mám to chápat tak, že jste počítal i s tím, že vám už peníze nebudou muset vracet, pokud by byli ve vládě a udělili vám nějakou státní zakázku?
Nebylo to v pozici státní zakázky. Předmětem vyjednávání bylo, že ty peníze se nemusejí vracet za předpokladu, když ČSSD naplní některé z mých požadavků, které jsem si stanovil.

Jaké požadavky?
Jeden z požadavků byl, aby se stal ministrem průmyslu pan Josef Hojdar. To byla jedna dohoda. A druhá dohoda, o které jsme jednali, byla, aby se státní podnik Unipetrol předal nejvyšší nabídce. Tehdy jsem komunikoval s kazašskou stranou a věděl jsem, že ti Kazaši dají nejvyšší nabídku. Já jsem měl dohodu s Kazachy, jak bude dál probíhat privatizace Unipetrolu, jak budeme participovat na podnicích, které k Unipetrolu patří. Ale ta nejzásadnější dohoda se týkala – a proč jsem ty peníze vůbec vytahoval – byla o tom, že získám, já jako osoba nebo mně blízká firma, do svého vlivu společnost Čepro.

U toho Unipetrolu mám nejasnost. V březnu 2002 jste s Kazachy uvažoval o vstupu do Unipetrolu, ale měsíc předtím, tedy v únoru, získala Unipetrol od vlády firma Andreje Babiše Agrofert. A teprve až v září 2002 Babiš od Unipetrolu odstoupil a teprve potom vláda začala chystat druhou privatizaci. Vy jste věděl dopředu, že bude takový vývoj?
Už tehdy se vědělo, že Babiš nezíská na koupi Unipetrolu peníze, tak ho bude muset vrátit a bude nová privatizace.

Vy jste tehdy dostal záruku od nějakého politika, že se ty dohody naplní? Anebo to bylo jenom tak, že přikyvoval Konečný, že to někdy zařídí?
Jasnou odpověď od sociální demokracie jsem neměl, jako že by mi to někdo řekl, že je to stoprocentní. Ale neměl jsem důvod o tom pochybovat, protože jsem viděl, že ta jednání k těm věcem probíhají.

Jak si vysvětlujete, že Konečný měl takový vliv na ČSSD? Že dokázal jednat s vrcholnými policisty a ministrem vnitra?
Konečný byl významný policejní agent. Konečný se scházel se špičkovými policisty i s těmi, kteří patřili do Grossova týmu. Ti mu asi ty informace touto cestou zprostředkovávali.

Pan Konečný se vám přiznal k tomu, že je policejní agent?
Přiznal se mi k tomu. Přesvědčoval jsem se o tom i tím, že mi nosil neuvěřitelné informace z policie.

Jaké?
Například jsem dopředu věděl, co policie chystá, co je předmětem porady na státním zastupitelství. Měl dokonalé informace z policejního prostředí i z tajných služeb.

Konečný teď ale není k nalezení a spekuluje se i o tom, že už není mezi živými. A že za jeho likvidací můžete stát vy.
S jeho zmizením nemám nic společného. Je to absolutní nesmysl. Ve skutečnosti je situace taková, že Konečný měl kontakty s ČSSD a s policií, měl zadokumentované na hlasových nahrávkách, o čem se spolu baví. Co je ale hlavní, že některým policejním hodnostářům v Praze spravoval jejich osobní peníze, které měli z úplatků a z jiných aktivit, ve společnosti KP Edwards, která se zabývala zhodnocováním peněz pro klienty, kteří nejsou konkrétně pojmenováni.

Znamená to, že on také věděl, kteří policisté si takto nelegálně vydělávají?
On to zcela jistě ví. Já pořád doufám, že je naživu a bude schopen tyto informace dokreslit a více rozšířit. On ví, kolik peněz který policista v této zemi na top pozici má, protože měl jejich peníze ve správě. Vím, že ty peníze spravoval i v zahraničí, protože měl pobočky v cizině. Ty peníze pro politiky a policisty realizoval v zahraničí.

Pokud jde o oněch 60 milionů, Konečný vám je dosud nevrátil?
Ano. A i proto nechápu, proč bych měl stát za zmizením pana Konečného, protože dneska aktuální informace je, že Konečný mi dluží celkem asi 100 milionů. Ještě jsem mu půjčil na podnikání. Byli jsme obchodní partneři.

Co budete dělat, až vyprší lhůta směnky?
Mám v ruce originál směnky s Konečným, kopii s Grossem, myslím si, že budu mít i originál směnky s Grossem, to znamená, že se budu snažit ty peníze soudně vymáhat.

Jednal jste s Grossem někdy osobně?
Jednou.

Mluvili jste i o těchto penězích?
Tvářili jsme se, že oba víme, o čem hovoříme.

O čem jste se tedy bavili?
Ujišťoval mne, že ty dohody, které byly uzavřeny se sociální demokracií, budou splněny.

Kdy ta schůzka byla?
Teď už nevím, jestli ke konci roku 2003, nebo 2004.

Připomínal jste mu dohody o Čepru?
Byl jsem stále ujišťován o tom, že politická situace v zemi není až v takové pozici, aby mi mohli to Čepro okamžitě převést, že by z toho byla revoluce, že to teprve musejí nachystat, připravit, aby to bolelo co nejméně.

Stále používáte výraz "převedli" Čepro. Tím myslíte, zprivatizovali a v soutěži prodali vám?
Ano, čistá privatizace.

Čistá? Předem zmanipulovaná.
Taková byla naše dohoda.

Ale to je nestandardní.
Mně nepřišlo, že je to nestandardní. Mně to přišlo z pohledu zkušeností některých mých obchodních partnerů jako standardní postup ze strany sociální demokracie.

Co se dělo pak, když – jak říkáte – ČSSD neplnila dohody?
Začali mě kriminalizovat. Všechny ty kauzy, které mi teď připisují, jsou vlastně o tom, že chtějí zničit člověka, který o nich hodně ví.

ČTĚTE TAKÉ:
ČSSD: S Krejčířem se neznáme
Kdo je Jakub Konečný, muž, který zmizel
Krejčíř chce na Seychelách rozjet byznys s tuňáky







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.