„Inženýr Krejčíř měl ve své zločinecké nápaditosti jednu neřest: psaní poznámek. Obžaloba tuto neřest kvituje,“ konstatoval Dolejší. Právě Krejčířovy zápisky, které jsou součástí spisu, podle něj trestnou činnost dokládají. Dalšími důležitými důkazy jsou odposlechy telefonických hovorů a výpověď Radka Zwierzyny, který ohlásil policii, že Krejčíř plánuje vraždu celníka.
Dolejší navrhl nepodmíněný trest i pro bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana. Ten by měl navíc zaplatit státu deset milionů korun. Ostatním obžalovaným státní zástupce vzkázal, že odmítá jejich tvrzení o tom, že nebyli organizovanou skupinou. I když se nemuseli mezi sebou znát, dobře prý věděli, že se plněním úkolů podílí na organizované trestné činnosti.
Odmítl také jejich tvrzení, že padělané švýcarské franky v hodnotě stovek milionů byly určeny pro narozeninovou oslavu. Uprostřed bankovek byl totiž bílý kosočtverec, v něm číslo čtyřicet a nápis „Ať se ti daří“. Dolejší však tvrdí, že páska, kterou byly svazky bankovek spojené, kosočtverec zakrývala.
Krejčíře, kterému české soudy v minulosti souhrnně uložily 10,5 roku vězení za víc než půlmiliardový daňový únik a další skutky, státní zástupce viní z pěti různých trestných činů. Vedle přípravy vraždy jsou to účast na organizované zločinecké skupině, podvod ve stadiu přípravy a pokusu, padělání peněz a padělání platebního prostředku, konkrétně směnek. Požaduje pro něj trest při horní hranic sazby, která je 15 let.
Krejčíř prý hodlal podplatit celníka
Krejčíř s Pechanem údajně vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se však podnik vůbec nedozvěděl. Krejčíř a Pechan prý totiž prostřednictvím dalších obviněných přesvědčili úřednici z podatelny Čepra, aby sebrala soudní obsílky.
Soudy pak domnělý nárok firem pravomocně uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie. Pechan se hájí tím, že pohledávky byly pravé.
Krejčíř údajně také chtěl vymáhat po státu dvě miliardy korun tak, že nechal ve firmě Tukový průmysl uložit padělané peníze a hodlal podplatit některého celníka, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu firmy a následně s penězi uprchl. Podle obžaloby se poté chtěl celníka, kterého měl sehnat dosazený jednatel firmy Radek Zwierzyna, zbavit.
Zwierzyna se ale začal bát o život a v červnu 2005 vše oznámil na policii. Krejčíř krátce poté utekl policistům při domovní prohlídce své vily v Černošicích. S manželkou a synem odletěl na Seychely, později přesídlil do Jihoafrické republiky.
V Krejčířově organizovaném gangu údajně byli Aleš Zagora, Jaroslav Siuda, Tomáš Pavlíček, Jaromír Raida, bratři Aleš a Jan Kohoutkové a bratři Ivo Hricik a Radko Nauš. Muži vinu popírají, řada z nich se prý vzájemně ani nezná. Poslední obviněnou je úřednice z Čepra Ivana Skopcová, které žalobce jako jediné navrhl podmíněný trest.
Obhájkyně: Krejčíř řídil jen svého účetního
Karolína Babáková se nejprve ohradila, že je její klient stíhán jako uprchlý. „Krejčíř je v JAR omezen na svobodě a není tedy v pozici uprchlého,“ uvedla.
Krejčíř je ve vazbě v Jihoafrické republice, tamní soud ho uznal vinným z pokusu o vraždu a únos a z pokusu o přechovávání pervitinu. Trest by se měl dovědět v říjnu. V JAR je obviněn i z dalších trestných činů (více čtěte zde). Česká republika usiluje o jeho vydání už od roku 2007.
Obžalobu Babáková odmítla. Radovan Krejčíř podle ní neřídil organizovanou skupinu, ale maximálně svého účetního. Svědka Zwierzynu označila za nevěrohodného. Poukázala na to, že mě značné dluhy. Na policii se podle ní ozval nikoli kvůli obavám o celníka, který měl být údajně zavražděn, ale aby se ochránil před věřiteli.
