Křeček chce do Ústavního soudu

  • 39
Stanislav Křeček, sociálnědemokratický poslanec a předseda Sdružení na ochranu nájemníků, možná za osm měsíců oblékne talár soudce Ústavního soudu. Pokud sociálním demokratům vyjde jejich tažení za obsazením postů v této klíčové instituci. Příležitost budou mít brzy, a to hned mimořádnou - z patnácti ústavou předepsaných soudců se jich bude měnit jedenáct.

"Odborná stranická skupina se radila o různých věcech a zmínila se v této souvislosti o mně," popsal Křeček způsob, jakým vznikly úvahy o jeho kandidatuře na jeden z klíčových postů v české justici. Křeček se přitom před několika lety vydával za doktora práv, ačkoli titul neměl.

Na první pohled je očekávané personální zemětřesení v Ústavním soudu ještě daleko, ale o možných postech se začíná licitovat už dnes. Politikové pochopili, že Ústavní soud je institucí, která může rozhodovat o klíčových otázkách země mnohem víc, než před deseti lety očekávali.

Navíc tehdy ČSSD nebyla natolik vlivná, a tak dnes bude chtít své zastoupení posílit. "Nebezpečí zpolitizování Ústavního soudu tady určitě je," varuje však otevřeně soudce Antonín Procházka. Nové soudce bude jmenovat příští prezident a schválit je musí Senát.

Křeček chce být soudcem
Přestože se většina soudců Ústavního soudu bude měnit až příští rok v létě, už dnes se začíná mluvit o možných nástupcích. Jedním z nich je Stanislav Křeček, který neoprávněně užíval titul JUDr.

Sociálnědemokratický poslanec a předseda Sdružení na ochranu nájemníků Stanislav Křeček je prvním z politiků usilujících o prestižní post, jehož jméno proniklo na veřejnost. Může mu málem zapomenutý skandál s falešným titulem uškodit? "Při rozhodování může sehrát roli cokoli, ale nemyslím si to. Svou chybu jsem napravil, titul jsem si dodatečně získal. Nic to nevypovídá o schopnostech působit v právu," říká Křeček.

Navíc on sám dává jasně najevo, že místa u Ústavního soudu by se měla rozdávat nejen odborníkům, ale také politikům. "Ústavní soud by měl být vyvážený, soudce v této instituci není jen odborná funkce, ale také politická," říká. Zda to bude opravdu on, kdo soudcovský talár obleče, není zatím vůbec jasné.

Až příští rok v létě vyprší mandát jedenácti soudcům Ústavního soudu z patnácti předepsaných Ústavou ČR, bude to něco jako malé zemětřesení. Tak obrovská výměna nebývá totiž na podobných soudech v zahraničí obvyklá, protože se na čas zpomalí chod práce, než se vytvoří nové týmy a nový pracovní styl.

Na druhé straně bude tento velký třesk šancí pro všechny politické strany, aby na soud protlačily "své" lidi. O Křečkovi se (podle jeho vlastních slov) například radili členové ústavněprávního výboru zvolení za ČSSD. Rozhodovat však bude nový prezident a jeho volbu bude potvrzovat Senát. "Není to funkce, kterou si lze přát," říká Křeček na otázku, zda se o tento post uchází. A hned dodává, že nepovažuje za šťastné, když jeho jméno uniklo na veřejnost.

Jeho stranický kolega Zdeněk Koudelka, člen ústavněprávního výboru, se na to dívá podobně: "Politické strany zastávají různé přístupy, názory. Považuji za správné, aby tyto různé přístupy byly na Ústavním soudu zastoupeny," říká. Nějaké jméno kandidáta? "Žádné konkrétní jméno vám neřeknu, tím bych to těm lidem zkomplikoval," dodává.

Křeček, bojovník za práva nájemníků, se stal v roce 1990 advokátem. Neoprávněně užíval titul do roku 1996, ale později (při kandidatuře do sněmovny) jej užívat přestal. 

Kessler se rozhodl v čele soudu zůstat

V létě se bude nejspíš rozhodovat nejen o místech soudců Ústavního soudu, ale i o jeho předsedovi. Šestasedmdesátiletý Zdeněk Kessler, který byl půl roku nemocen a zvažoval rezignaci, se totiž definitivně rozhodl zůstat. Jeho zdravotní stav se totiž zlepšil.

"Moje pokračování ve funkci, do které jsem byl jmenován, vychází z objektivních lékařských nálezů," uvedl Kessler. Vyloučil, že za úvahami o odchodu (či setrvání) jsou politické důvody. "Další setrvání ve funkci není podmíněno sympatiemi nebo antipatiemi k některým politickým stranám," dodal.

Přesto jeho rozhodnutí bude mít politické důsledky. Kdyby odešel, stihl by nového předsedu jmenovat ještě prezident Václav Havel, takto s největší pravděpodobností to bude čekat nového prezidenta - nový předseda tedy bude odpovídat jeho představám a také politické orientaci.

V době Kesslerovy nemoci se přitom už spekulovalo o jeho možném nástupci a o tom, že by měl kvůli dlouhodobé absenci sám rezignovat, neboť jej nikdo (ani prezident) nemůže odvolat.

"Zákon počítá se sebereflexí soudce, který svou funkci nemůže dlouhodobě vykonávat," řekla před časem Brigitta Chrastilová z prezidentské kanceláře (nyní už na tomto postu nepůsobí, neboť byla jmenována soudkyní).

Kdo na místo předsedy Ústavního soudu v budoucnu nastoupí? Nový prezident zřejmě bude předsedu vybírat z nově zvolených soudců. Bude tedy záležet na tom, kdo se mezi ně nakonec dostane.

Už dnes však odborníci varují, že mezi nové soudce se budou politické strany snažit za každou cenu prosadit své lidi. "Ústavní soud je v zorném poli politiků víc než dřív. Ukázalo se totiž za dobu jeho existence, že je jedním z rozhodujících činitelů v zemi. Politické strany se na jeho rozhodování chtějí podílet. Ale takové uvažovaní považuji za vadné," řekl soudce Ústavního soudu Antonín Procházka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video