Jeden z autorů posudku, Petr Weiss, tvrdí, že léčba sexuálních deviací (kterou soud obžalovanému také nařídil) bývá velmi úspěšná. Upozorňuje, že v případě Kravze existuje komplikace: "Je to cizinec a u nás nemá zdravotní pojištění. A ta léčba je hodně drahá a já vůbec netuším, kdo by ji měl financovat. Nevím tedy, zda může být u nás léčen, i když to má uloženo. Toto není vůbec vyřešeno."
To znamená, že se nebude vůbec léčit, a že tedy může poté, co vyjde z vězení, udělat něco podobného?
On se asi bude léčit během výkonu trestu. Pokud ale bude umístěn ve věznici v Kuřimi, kde je speciální pracoviště pro léčení sexuálních deviací. Ale pak, po absolvování výkonu trestu, netuším, jak to bude dál.
On navíc dostal i trest vyhoštění. Tedy až opustí věznici, bude muset opustit i Českou republiku...
No, to je další problém, protože na Ukrajině neexistuje speciální sexuologická léčba. Opakuji, je to naprosto nedořešené. Snad že za těch několik let, co bude propuštěn, budeme moudřejší a něco vymyslíme.
V posudku jste ho označili jako útočného sadistu, co to znamená?
Útočný sadismus, to je nejzávažnější sexuální deviace vůbec.
Dá se nějak popsat způsob zpracovávání takového posudku, třeba jak vypadá rozhovor s takovým člověkem, jaké se používají metody...
Dělá se sexuologickým vyšetřením a je to vždycky hrozně individuální, než se zjistí diagnóza. Ale v tomto konkrétním případě jsme neměli větší problém. Jak popis trestných činů, tak i struktura jeho sexuální motivace jednoznačně potvrzovaly, že je to těžký sexuální deviant.
Kde jste s ním hovořili? Ve vazbě?
Ne, taková vyšetření se musí dělat u nás v ústavu. Mají totiž několik částí. Samozřejmě klasický rozhovor, kde se podle odpovědí na speciálně formulované otázky zjišťují sexuální motivace. Pak standardní psychologické vyšetření a za třetí speciální sexuální metodologie - například zaznamenávání objemových změn penisu při prezentaci optických podnětů různého charakteru: promítají se různé diapozitivy a sledují se změny penisu, které jsou indikátorem sexuálního vzrušení.
Zkoumali jste také možnost jeho nápravy, která je dost klíčová pro výši trestu. Jak se dá zjistit nebo "změřit" možnost resocializace?
Spíš se dají určit faktory, které jsou pro resocializaci nepříznivé.
Především poruchy osobnosti, například psychopatie. To je celoživotní charakteristika bez možnosti léčby. Pokud tedy psychopatii zjistíme, jsou dány jen malé předpoklady pro nápravu pachatele. Pokud však - a to je případ i Kravze - nebyla zjištěna porucha osobnosti ve smyslu psychopatie a jeho kriminální chování bylo zapříčiněno především právě sexuální deviací, lze předpokládat, že při úspěšné léčbě jsou vyhlídky na nápravu dobré. My totiž víme (z výzkumu z roku 1996), že sexuologická léčba u nás patří k těm vůbec nejúspěšnějším na světě. Za dvacet let, co se na léčení sexuálních deviací specializuji, zrecidivovalo 17 procent z tisícovky pacientů. Bez léčby přitom recidivuje do jednoho roku až osmdesát procent pachatelů sexuálních deliktů. A to je obrovský rozdíl.
Jenže Kravz půjde zřejmě napřed do vězení a tam asi žádnou kvalitní léčbu čekat nelze...
Jak jsem říkal, pokud se dostane do kuřimské věznice, tam se může léčit. To, kde se bude léčit po skončení výkonu trestu - byť to má nařízeno soudem -, to je bohužel problém.
 Městský soud v Praze se 13. září zabýval kauzou Ukrajince Olexandra Kravze podezřelého z přepadávání mladých žen a dívek v Praze. Obžaloba Kravze viní z jedné vraždy, pěti pokusů o vraždu, několika znásilnění, loupeže a jiné trestné činnosti. |
 Městský soud v Praze se 13. září opět zabýval kauzou Ukrajince Olexandra Kravze podezřelého z přepadávání mladých žen a dívek v Praze. Obžaloba Kravze viní z jedné vraždy, pěti pokusů o vraždu, několika znásilnění, loupeže a jiné trestné činnosti. |
