Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Toxická lejna krav či ovcí hubí vzácné brouky, upozorňují vědci

  18:21aktualizováno  18:21
Krávy, ovce a další domácí zvířata škodí na pastvinách některým broukům a jiným bezobratlým organismům, upozornila v pátek ochranářská společnost Česká krajina. Lidé je totiž léčí i pomocí přípravků, které jsou pro drobotinu zpracovávající zvířecí trus prudce jedovaté.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

„Některá cenná společenstva organismů ohrožují současné postupy veterinární péče v konvenčních chovech domácích zvířat. Vlivem časté aplikace antiparazitik mizí organismy, které se v přírodě živí trusem zvířat, odstraňují jej z pastvin a slouží tedy jako přirozená zdravotní policie. Zejména se to týká brouků, včetně řady vzácných druhů,“ uvedl v tiskové zprávě Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Podle zahraničních výzkumů zvířata ošetřená některými antiparazitiky, jako je například běžně používaný ivermektin, vylučují vysoce toxický trus i 45 dní po aplikaci. „Tato antiparazitika jsou pro brouky specializované na zpracování trusu pachově atraktivní a lákají je ze širokého okolí. Pro jejich larvy pak výkaly domácích zvířat představují toxickou past, z níž není úniku,“ dodal Jirků.

Stáda na dohled paneláků. Pražská chráněná území spásají ovce i jalovice

Podle něj tyto přípravky zvyšují i riziko šíření infekcí pro domácí i divoká zvířata. „Tam, kde nemá trus kdo odstraňovat, je povrch pastvin dlouhodobě kontaminován vývojovými stadii parazitů, zvířata se kvůli tomu brzy nakazí znovu, paraziti si postupně vytvářejí k přípravkům odolnost a je třeba odčervovat o to intenzivněji. Je to začarovaný kruh,“ popsal Jirků.

Některé druhy brouků zpracováváním trusu udržují pastviny čisté, zpřístupňují živiny rostlinám nebo svou činností zvyšují množství žížal a jiných půdních organismů. Pojídači exkrementů také výrazně snižují vznik metanu ve výkalech, a omezují tak únik jednoho z hlavních skleníkových plynů do atmosféry. Úbytek těchto brouků má podle přírodovědce vliv i na množství některých vzácných ptáků, například dudků, které se jejich larvami živí.

Podle ředitele České krajiny Dalibora Dostála by se v národních parcích, bývalých vojenských prostorech a větších přírodních rezervacích neměla domácí zvířata pást. Za vhodnější považuje využívat divoké koně, zubry nebo pratury, které Česká krajina ve spolupráci s dalšími odborníky už vypustila například v rezervaci u Milovic na Nymbursku (více čtěte zde).

Správa Chráněné krajinné oblasti Brdy, která se nachází na území bývalého vojenského újezdu, ale minulý týden naopak uvedla, že krávy na místních pastvinách nasadí. Mají chránit vzácné lokality před náletovými křovinami (více čtěte zde).

Ochranářská společnost Česká krajina se zaměřuje na návrat velkých kopytníků do české přírody a na jejich ochranu. Uskupení funguje od roku 2007, spolupracuje s experty z Akademie věd ČR a univerzit.

Autor:


Témata: Kontaminace




Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.