"Každá dívka může být krásná. Stačí, když se nehýbete a tváříte se hloupě," zní nejslavnější výrok Hedy Lamarrové. Ona sama ale rozhodně nebyla přihlouplou hvězdičkou. Její druhý život zkoumá nový životopis nazvaný Hedy's Folly, který se na pultech amerických knihkupectví objeví na konci listopadu.
V roce 1940 natáčela s Jamesem Stewartem a Judy Garlandovou muzikál Ziegfeld Girl. Místo toho, aby po večerech dováděla na večírcích, lámala si doma hlavu nad složitými elektrotechnickými problémy. "Nepila a nebavilo ji chodit na večírky, tak se dala na dráhu vynálezce," řekl časopisu Newsweek autor knihy Richard Rhodes.
Budoucí herečka se narodila v roce 1914 ve Vídni jako Hedy Kieslerová do bohaté židovské rodiny a už v mládí zatoužila po kariéře filmové divy. V šestnácti letech okouzlila režiséra Maxe Reinhardta, který ji obsadil do svého filmu Slabší pohlaví a prohlásil o ní, že je nejkrásnější ženou na světě.
V roce 1932 se postarala o obří skandál, když se nahá zjevila ve filmu Extase českého režiséra Gustava Machatého. Hanbatá role pobouřila německého kancléře Adolfa Hitlera, papeže i její rodiče. Zajistila jí ale obdiv jejího budoucího manžela Friedricha Mandla.
Za svůj patent nedostala ani cent
Prominentní fašista a majitel továrny na munici pořádal velkolepé večírky, na kterých Hedy pozorně naslouchala generálům a vědcům chlubícím se novými úspěchy ve vývoji zbraní. V roce 1937 se na autoritativního manžela vykašlala a prchla z Evropy do Ameriky.
Na palubě parníku Normandie se seznámila s šéfem holywoodského studia MGM Louisem B. Mayerem, který s ní ještě před přistáním podepsal sedmiletý kontrakt. Když o tři roky později nacistické ponorky řádily ve vodách Atlantiku, Lamarrová si v Holywoodu vzpomněla na rozhovory, které vyslechla na večírcích svého bývalého manžela.
Spojila síly s autorem avantgardní hudby George Antheilem a spolu vyvinuli radiotechnický systém, který pomocí děrné pásky synchronně přelaďoval přijímač i vysílač. Lamarrová se domnívala, že americká armáda princip odolný proti odposlechu využije ve válce při vývoji řiditelných torpéd.
Námořnictvo ale její systém využilo až během kubánské krize v roce 1962. Dnes se tento princip využívá v mobilních sítích, navigačním systému GPS i satelitních televizích. Lamarrová za svůj patent nikdy nedostala ani cent. V roce 1997, tři roky před smrtí, alespoň jako jediná herečka v historii obdržela čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky.
tisknout 
