"V Africe tráví sedmý měsíc, nejsou téměř přikrmováni a žijí v podstatě polodivoce. Přesto předpokládáme, že jejich plná adaptace na nové prostředí bude trvat minimálně rok," uvedla ředitelka dvorské zoo Dana Holečková.
Samci Súdán a Suni a samice Nájin a Fatu odletěli z Prahy do Keni těsně před loňskými Vánocemi. V menších výbězích si potom postupně zvykali na život v buši, na příjem přirozené potravy i na elektrické ohradníky.
Dvojice samic a samců žily dlouho odděleně. K jejich prvnímu kontaktu došlo až v dubnu a od té doby se ošetřovatelé snaží vytvářet vhodné podmínky pro vznik chovných párů, které by mohly přivést na svět vytoužené mládě kriticky ohroženého severního bílého nosorožce.
Nosorožci nejsou v rezervaci sami
"Podle posledních zpráv o sebe Súdán a Nájin začali jevit zájem. Tak jsme zvědaví, jak bude jejich sbližování dál probíhat," řekla Holečková.
S dvorskými severními bílými nosorožci žije v třísethektarovém výběhu i pět samic méně vzácného jižního poddruhu se dvěma mláďaty, dále antilopy a zebry.
Žádní další nosorožci ani sloni v oplocené části buše nejsou, aby ošetřovatelé, kteří zvířata soustavně sledují, nepodstupovali zbytečné riziko.
"Samec Suni a samička Fatu se sbližují o poznání pomaleji než druhý pár. Po transportu žila Fatu se svou matkou Nájin a velice se na ni upnula, i když jí je už deset let," uvedla Holečková.
Proto ošetřovatelé nedávno oddělili Fatu od matky, dali ji k samci Sunimu a obě zvířata se nyní snaží přemístit do velkého výběhu k Nájin se Súdánem. "I když Fatu lákají na její oblíbenou potravu, zatím se jim to příliš nedaří a Fatu se stále vrací zpět do menší ohrady," popsala Holečková.
V buši se mají zvířata lépe rozmnožovat
Vytvoření chovných stád a jejich umístění do velkých výběhů v africké buši by podle organizátorů projektu Poslední šance na přežití mělo u samic navodit přirozené hormonální cykly podmiňující páření.
"Už několik dní se odebírá ve výběhu trus, z jehož rozboru lze poznat, zda se u samic zvýšily hladiny hormonů, případně jestli některá nezabřezla. V listopadu nebo v prosinci bychom měli vědět víc," upřesnila Holečková.
Donedávna se mělo za to, že nosorožci se na světě vyskytují v pěti druzích. V Asii žije nosorožec indický, sumatránský a jávský, Afriku obývá menší listožravý dvourohý neboli černý a větší trávožravý širokohubý neboli bílý.
Afričtí bílí nosorožci se ještě podle místa výskytu dělili na jižní a severní. Zatímco jižní poddruh je ze všech nosorožců nejpočetnější, kriticky ohrožených severních bílých nosorožců přežilo posledních osm v zoologických zahradách ve Dvoře Králové a v americkém San Diegu a jen čtyři dvorští, kteří nyní pobývají v Africe, jsou schopni rozmnožování.
Nedávno však tým zoologů z Austrálie, Srí Lanky a Česka publikoval studii novou, podle níž je vymírající severní poddruh bílého nosorožce stavbou těla i genetickými rozdíly tak jedinečný, že by se měl považovat za samostatný šestý druh - nosorožce Cottonova.
