„Poslední věc, kterou byste očekávali, je, že se král Salmán setká s Chálidem Mišalem, ale nyní se celý region proměňuje,“ řekl listu The New York Times (NYT) Mustafa Alani, analytik z Výzkumného centra Perského zálivu, který má blízko k oficiálním představitelům ropné monarchie. Setkání je tak podle něj součástí pochopitelné strategie, jak vyvažovat vliv Íránu.
Nový saúdský král. Salmán čelí pádu ropy, intrikám Íránu i svému stáří |
Setkání značí proměnu v politice saúdské monarchie; zatímco předchozí král Abdulláh odmítal spolupracovat se seskupeními jako je Muslimské bratrstvo a jeho spojenci včetně Hamasu, nový král se s islamisty snaží jednat. Větší problém pro něj také představuje Islámský stát, který ovládá část Iráku a Sýrie a který vyhlásil, že jeho prioritou je Arabský poloostrov.
Vztahy mezi Hamasem a Saúdskou Arábií se zhoršily zejména po saúdské podpoře vojenského svrhnutí egyptského islamistického prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013.
Představitel Hamasu potvrdil, že Mišal se v Saúdské Arábii setkal s králem Salmánem, ministrem obrany princem Muhammadem bin Salmánem a ministrem vnitra Muhammadem bin Nájifem. Mišal sám o schůzku požádal a diskuze se zaměřila na palestinské téma a Jeruzalém, o možné podpoře Saúdů pro jednání mezi znesvářenými palestinskými hnutí Fatah a Hamas. Na jednání se neřešila dohoda šesti mocností s Íránem o jeho jaderném programu (o ní více zde).
Mosad se Mišala snažil odstranit, přesto dodnes velí Hamasu z exilu |
„Mišal ocenil pozitivní přístup saúdské monarchie k palestinské otázce,“ citovalo BBC saúdskou státní tiskovou agenturu SPA.
Facebookové stránka satelitní sítě al-Quds, kterou provozuje Hamas, uvedla, že palestinská delegace se v Mecce společně pomodlila s králem a setkala se i s šéfem saúdské tajné služby. Mišal království naposledy navštívil před třemi lety, nyní přijel vykonat pouť do Mekky, jeden z pilířů islámu.
Hamas i Saúdové jsou přívrženci sunnitského islámu, zatímco Írán je šíitský. Přesto BBC píše, že Hamas má tradičně napojení na Írán. Americký list NYT však upozorňuje, že se vztahy pokazily, když Írán podpořil syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada ve válce, která trvá od roku 2011.
