Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krajům a obcím se nelíbí nový Bursíkův odpadový zákon

  12:36aktualizováno  12:36
Podle Svazu měst a obcí a Asociace krajů je Bursíkův návrh zákona o odpadech nekoncepčním experimentem, který je plný drahých opatření. Samosprávy nechtějí, aby všechny obce musely zavést sběr tříděného plastu, papíru, skla, kovu, nápojových kartonů a bioodpadu. Nelíbí se jim ani rozdělení poplatku za svoz komunálního odpadu.
Podle obcí nebudou mít lidé z paneláků možnost platit poplatek podle toho, kolik vytřídí. Ilustrační foto

Podle obcí nebudou mít lidé z paneláků možnost platit poplatek podle toho, kolik vytřídí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Kraje a obce kritizují Bursíkův nápad rozdělit poplatek za svoz komunálního odpadu na paušál 250 korun a částku závislou na množství odpadu do výše 750 korun. Naopak trvají na navýšení poplatku až na 1250 korun, jak se dohodly s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

VÍCE O BURSÍKOVU NÁVRHU ZÁKONA O ODPADECH ČTĚTE ZDE

Kraje a obce mohou své připomínky zasílat ministerstvu do konce března, vypořádány budou formou konference, nikoli jen písemně, reagoval na kritiku mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Poznamenal, že Bursík se s jejich představiteli sešel 27. února, tedy ještě předtím, než návrh putoval do meziresortního připomínkového řízení a veřejné diskuse.

Poplatky za odpad jsou již roky bez valorizace

Navýšení poplatku může podle samospráv pomoct řešit tíživou finanční situaci obcí, které se potýkají v době hospodářské krize s nezájmem firem o separovaný odpad. Nyní činí maximální výše poplatku za rok 500 korun.

Kraje připomínají, že místní poplatek za odpady nebyl valorizován od roku 2001, přičemž ale pro svou dobrou vymahatelnost je nejpoužívanějším typem zpoplatnění obyvatel u 80 procent obcí. Zavedení tohoto poplatku před lety bylo jedním z hlavních důvodů, proč razantně ubylo černých skládek, uvedly.

Za zavádějící mají kraje návrh s rozdělením poplatků kvůli tomu, že za svoz platí majitelé domů, nikoli jejich obyvatelé. Až 70 procent lidí žijících ve společných bytových domech nedostane podle krajů možnost platit podle toho, kolik vytřídí.

Pro odpad musí být využití, pak budeme třídit

Změnou částky chce ale ministerstvo podle Kašpara "naprosto nespravedlivou platbu" odstranit, poplatek 500 korun bez rozdílu používá podle ministerstva 90 procent obcí. "To chce právě ministerstvo změnit, a proto navrhuje jednotný systém dvousložkové platby. Obec spočítá náklady na svoz a na jejich základě vyměří všem stejný základní poplatek do 250 korun. Zbylých maximálně 750 korun bude obec účtovat právě podle produkce směsného odpadu. Zajistit to lze různými cestami - účtovat podle velikosti popelnice, frekvence svozu či při využití pytlového svozu," uvedl.

"Je neakceptovatelné dávat všem městům povinnost zavedení odděleného sběru trávy, kuchyňských zbytků a jiných biologických odpadů bez ohledu na to, zda je pro tyto odpady využití a zda se to týká čtvrti rodinných domů nebo panelového sídliště," uvádí zpráva, pod kterou se vedle dalších podepsal kladenský primátor Dan Jiránek.

Podle Kašpara se tím kraje a obce brání povinnosti poskytnout kvalitní služby občanům. Podíl skládkovaného bioodpadu podle statistik neklesá, ale roste. Pokud jej nebude mít běžný občan možnost třídit, není šance tento trend zvrátit, soudí.

Podobné je to s tříděním nápojových kartonů, které se zatím třídí jen v menšině obcí, ještě horší je situace v kovových obalech, které se v ČR až na naprosté výjimky prakticky netřídí. Podotkl také, že ministerstvo obcím už víc než rok nabízí v operačním programu Životní prostředí finanční prostředky na vybudování infrastruktury nejen pro třídění odpadů, ale i pro jejich využití.

Ministerstvo nechce se zákonem otálet

Návrh zákona podle kritiků nevěnuje pozornost dobudování integrovaných systémů nakládání s odpady v krajích. Samosprávy by chtěly získat podporu z evropských fondů na výstavbu spaloven, stát ale podle odpadové koncepce na tyto projekty přispívat z veřejných prostředků nesmí. Ministerstvo nyní zvažuje kritéria pro případné pilotní projekty, které by bylo možné z evropských fondů financovat.

Svaz měst a obcí, Asociace krajů, jednotlivé kraje, obce a Hospodářská komora podají v připomínkovém řízení k návrhu nového zákona řadu připomínek. Nevylučují, že záměr jako celek nepodpoří. Požadují, aby se zpracovala nová dlouhodobá koncepce nakládání s odpady vycházející ze Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech, kterou vypracovaly loni, a následně se změnil Plán odpadového hospodářství ČR. Teprve potom je možné měnit pravidla pro nakládání s odpady, tvrdí.

Podle Kašpara je Plán odpadového hospodářství platnou koncepcí, kterou nový návrh zákona nijak neruší. Ministerstvo s jeho aktualizací počítá v blízké budoucnosti už kvůli loňskému přijetí nové evropské směrnice o odpadech, nicméně nevidí důvod se zákonem kvůli změně koncepce otálet.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čapí hnízdo
V kauze Čapí hnízdo čelí obvinění 11 lidí. Babiš je krok od nové imunity

V souvislosti s 50milionovou dotací na farmu Čapí hnízdo obvinila policie celkem 11 lidí. Dosud byla jistá pouze obvinění předsedy ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.