Nezávislí kandidáti, neparlamentní strany, hnutí a koalice získali celkem 64 procent hlasů (po sečtení 99,98 procenta lístků). Druzí jsou lidovci s 10 procenty, následuje KSČM a ODS s devíti procenty. Podrobné grafy ZDE.
Velká města byla jako vždy kolbištěm dvou největších parlamentních stran - ODS a ČSSD. Často s velkým náskokem porazili občanští demokraté socialisty ve velkých městech - Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Pardubicích, Kladně, Karlových Varech, Liberci a Zlíně.
ČSSD volilo v Olomouci 23,19 procenta voličů, ODS 23,18 procenta. Občanští demokraté však získali ve 45členném zastupitelstvu 13 mandátů a ČSSD jen 12.
V Opavě si strany role vyměnily. Ve městě zvítězila ODS se ziskem 24,55 procenta a jedenácti mandáty. Tentýž počet mandátů ale získá i druhá ČSSD, pro kterou hlasovalo 21,91 procenta voličů.
Na severní Moravě si připisuje dvojí vítězství KSČM. Strana zvítězila v Havířově a Karviné. Komunisté vyhráli i ve své tradiční baště v Mostě.
Klausova strana získala 30 pražských křesel
Praha zůstane baštou občanských demokratů. Strana odcházejícího předsedy Václava Klause získala na magistrátu hlavního města třicet ze 70 křesel. Druzí skončili s 15 mandáty Evropští demokraté Jana Kasla, třetí místo patří sociálním demokratům.
Naopak se - i přes masivní reklamní kampaň - do zastupitelstva nedostalo více členů Unie svobody, pouze lídr Michael Hvížďala a místostarosta Prahy 5 Petr Horák.
VOLEBNÍ SERVIS |
on-line reportáž |
kompletní volební výsledky |
Čeká se na nové tváře |
Volební komise hrozila zastavením práce |
Složení zastupitelstva a jména zastupitelů v libovolné obci |
Zlepšení pozice komunistů v komunálních volbách považuje za jasný úspěch předseda KSČM Miroslav Grebeníček.
Už teď je podle něj jasné, že v řadě měst a obcí by se dala vytvořit koalice ČSSD a KSČM s více než padesátiprocentní převahou. Komunisté jsou na spolupráci se sociálními demokraty připraveni.
Na venkově se volilo pilněji
Zatímco v malých obcích dorazila k urnám většina obyvatel, ve městech se lidé k volbám příliš nehrnuli. Přesto obecní volby zaznamenaly, co se týče účasti, mnohem větší úspěch než minulý týden při hlasování do Senátu.
Voleb do zastupitelstev se zúčastnilo v průměru přes čtyřicet procent lidí, v malých obcích ale využilo svého práva i více než sedmdesát procent voličů. Lidé měli v pátek a v sobotu možnost zvolit více než 62 tisíc zastupitelů ze 193 216 kandidátů.
Stoprocentní účast byla v deseti obcích
Sto procent voličů přišlo odevzdat svůj hlas v deseti obcích.
Všichni voliči dorazili k urnám ve Vlkově (okres České Budějovice), Cekově (Rokycany), Přepychách (Pardubice), Moraveckých Pavlovicích (Žďár nad Sázavou), Dolních Těšicích (Přerov), Krejnici (Strakonice), Kaničkách (Domažlice), Hořenici (Náchod), Jitkově (Havlíčkův Brod) a Záhoří na Táborsku.
V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH SE VOLILO VÍCE NEŽ ŠEDESÁT TISÍC LIDÍ |
• volby určily 6348 starostů • volilo se 62 tisíc městských a obecních zastupitelů • na tato místa kandidovalo 193 216 občanů • z nich je 139 688 mužů a 53 528 žen • nejvíce kandidátů, přes 145 tisíc, nepatří k žádné politické straně • nejstaršímu kandidátovi bylo 95 let. Je jím Jan Zahradníček, který se na kandidátce ČSSD ucházel o místo v zastupitelstvu Viceměřic na Prostějovsku • do voleb šlo 322 kandidátů, kterým je právě 18 let |
Ve městech, která jsou rozdělena na více obvodů, se nevolí všichni členové zastupitelstva, ale jen jejich poměrná část. |