Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krajem poustevníka Ivana ke zkamenělinám

  8:00aktualizováno  8:00
Praha - Dnešní tip na víkendový výlet, který výjimečně lze podniknout i o některém ze dvou svátečních dnů tohoto týdne, zve do míst plných zvláštní romantiky, napětí, divokých scenérií, dalekých výhledů, rozpálených vápencových skal i chladivých lesních doubrav. Jde o kraj, kde pravěk provždy po sobě zanechal viditelné stopy. Ty, i když o hodně čerstvější, na této trase otiskl i novověk, a to v podobě opuštěných vápencových lomů, kde dnes někdejší dolování připomíná Muzeum těžby vápence v Českém krasu.

SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd ze Smíchova v 9.02, příjezd do Loděnice po přestupu v Rudné v 9.50 hodin. Zpět - vlakem, odjezd z Vráže u Berouna v 16.30, příjezd na Smíchov v 17.09 hodin.
KILOMETRY: Loděnice 0, Barrandovy jámy 2, Paraple 2, Skála 1, Svatý Jan pod Skalou 1,5, Vráž u Berouna 3, celkem 10 km.
MAPA: Okolí Prahy-západ (edice KČT číslo 36, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Svatý Jan pod Skalou - bufet a restaurace Obecná škola, Vráž - hostinec Na Krétě.
Z nádraží Smíchov nás motoráček za necelých padesát minut s rychlým přestupem v Rudné dopraví do stanice Loděnice. Odtud vyrazíme doleva k silnici, kde se napojíme na modrou značku. Chvilku půjdeme vzhůru po asfaltce podél mohutné vápenky, pak cesta zabočí šikmo vzhůru do svahu, překoná silnici, znovu se k ní přidruží a opustí ji na vrcholku stoupání u Barrandovských jam pod Špičatým vrchem. Téměř tříhektarová přírodní rezervace, vyhlášená před více než třemi desítkami let, se vyznačuje skalními výchozy v podobě mělkých jam a je známá jako paleontologické naleziště silurských zkamenělin ve vápencích a břidlicích. Tady je ovšem třeba připomenout si osvědčené heslo přátel přírody - poznej a chraň.

Podobně jako na jiných místech i tady je povoleno hledat pravěké fosílie pouze v suti, v žádném případě nelze nic rýt nebo kopat - strážci chráněné krajinné oblasti Český kras jsou v tomto ohledu nekompromisní.

Modrá značka ze silnice zabočí ostře vpravo, vede po rovině k lesu a pak až na rozcestí se zbytkem někdejšího strážního domečku lomařů. Odtud se vydáme vpravo po rovině neznačenou cestou, až staneme nad soustavou lomů Paraple. Nepochybně tu narazíme na úzké koleje, které nás přivedou k Průtahové štole bývalých Solvayových lomů, kde je i naučná stezka označená zkříženým hornickým náčiním. Ražba štoly byla dokončena v roce 1930, jak také hlásá nápis nad jejím ústím. Původně byla dlouhá dvě stě metrů, dnes je po šedesáti metrech zavalena.

Dopravu horniny zajišťovaly malé dieselelektrické lokomotivy a výklopné vozy zvané kiplory. Portál štoly byl obnoven v roce 1995, stejně jako některé okolní budovy, a dnes sem o víkendech vláčky vozí zájemce o někdejší těžbu vápence. Prohlídky pořádá Společnost Barbora, a to o sobotách a nedělích od května do října, v sobotu od deseti do sedmnácti hodin, v neděli jen do šestnácti.

Od hornického skanzenu budeme pokračovat lesem po naučné cestě značené tentokrát zelenými přepůlenými terčíky na vrchol Skály (438 metrů nad mořem). Odtud se naskýtá jedinečný rozhled, jeden z nejkrásnějších v Českém krasu.

Hluboko pod námi je areál kláštera a kostela, potok Loděnice známější jako Kačák, zvrásněné vápencové skály a malebný Kozí hřbet. Na temeni u zábradlí je třeba dávat pozor na prudký skalnatý svah. Pak se vrátíme několik desítek metrů nazpět a po stezce s dřevěným zábradlím a stupňovitými schody sejdeme na pohodlnější cestu, která nás zavede do Svatého Jana pod Skalou.

Tamní barokní kostel Narození Jana Křtitele postavil koncem 17. století stavitel Lurago. Pravidelný výklad o historii kostela bývá spojen s prohlídkou poněkud ponuré krypty a jeskyňky, která bývala údajným obydlím poustevníka Ivana. O jeho životě existuje řada výkladů. Nejpravděpodobnější verze ho považuje za syna Gostimila, knížete Charvátů, tedy kmene obývajícího severovýchodní Čechy. Ivan žil jako poustevník v těchto končinách Českého krasu někdy v 9. století. Jedna z nejhezčích pověstí o jeho životě vypráví o setkání s knížetem Břetislavem, který při lovu omylem zabil poustevníkovu oblíbenou laň.

Vodu vyvěrající vně kostelní stěny můžeme bez obav pít. Dříve se nabírala ze studánky do sklenic a polních lahví, nyní zájemcům slouží pumpa s elektrickým pohonem. Voda z tohoto pramene mívala název Ivanka, bývala považována za léčivou a prodávala se v lahvích. Pamětníci se nepochybně budou pamatovat na úsloví: Kdo pije Ivanku dravě, ujde sto kilometrů hravě. Okolím prochází cesta Vojty Náprstka, jedna z prvních značených turistických stezek na území Čech.

Projdeme obcí Svatý Jan a na jejím konci - u bývalého mlýna - se vydáme vlevo vzhůru do stráně po modré značce. Po několika desítkách metrů si povšimneme po levé straně vápencové suti. Můžeme opět zkusit štěstí a hledat úlomky zkamenělin.

Části lilijic se nám zřejmě podaří najít po krátké době, výjimkou nebývají ani úlomky trilobitů. Je vhodné nález oťukat malým kladívkem, abychom nemuseli nést v batohu velké kusy kamene. Sběratelská vášeň bývá silná, první úspěšný nález obvykle láká k dalšímu úlovku. Modře značená stezka pozvolna stoupá, až dosáhne asfaltové silničky, která vede dolů do Vráže u Berouna. Přejdeme po mostě dálnici a zamíříme k idylickému malému nádraží. Motorový vlak nás odtud bez přestupování dopraví zpět na Smíchov.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Z Jevan podél Šembery do Českého Brodu

Závod na zpracování vápence v Loděnici působí v krajině jako monstrum. (4. července 2001)

Průtahová štola bývalých Solvayových lomů byla dokončena v roce 1930. (4. července 2001)

Zbytky budov připomínají, jak se vozila a zpracovávala hornina. (4. července 2001)

Dřevěný kříž na Skále připomíná poutní místo. (4. července 2001)

Mohutný útes při pohledu z obce Svatý Jan pod Skalou. (4. července 2001)

Důlní dieseleelktrická lokomotiva BNE 50 byla vyrobena v padesátých letech. (4. července 2001)

Klášter s kostelem při pohledu z vrcholu Skály. (4. července 2001)

Mohutný útes při pohledu z obce Svatý Jan pod Skalou. (4. července 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.