Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kraje chtějí převést trestání rybářů na města. Ta jsou proti

  • 22
Krajům došla trpělivost s hříšníky z řad rybářů. Chtějí, aby nově všechny jejich přestupky trestala města. Papírování by bylo jednodušší a lidé by měli úřad blíž, míní kraje. Svaz obcí jim ale vzkazuje, že je to jen další pokus přidat jim práci.

Změnu zákona za asociaci krajů předložil poslancům Moravskoslezský kraj. Jeho úřad letos řešil zhruba 200 případů, kdy rybáři porušili zákon. Ve správním řízení většina z nich dostala dvoutisícovou pokutu.

Podle krajů je současný systém řešení přestupků rybářů nevyhovující. Rybáře-hříšníky si totiž vždy předvolávají do krajských měst. Kdyby ale prošla jimi navrhovaná změna, lidé by službu měli blíž, v obcích s takzvanou rozšířenou působností. V praxi by to znamenalo, že rybáři by místo 14 úřadů mohli jezdit na 205 míst.

Rybářské hříchy

Rybář se dopustí přestupku pokud například loví elektrickým proudem, nemá u sebe rybářský lístek či povolenku, nezapíše rybu do úlovkového lístku, poruší zákaz lovu ryb nebo uloví a přisvojí si rybu, která nemá lovnou míru. Na dodržování zákona v terénu dohlíží rybářská stráž, někdy je doprovázena strážníky nebo policií. Za porušení zákona hrozí v přestupkovém řízení pokuty do 30 tisíc korun. Rybáře si také může jeho místní organizace předvolat před dozorčí komisi a může mu uložit povinnost odpracovat prohřešek brigádou. Přestupek je promlčen po třech letech.

"Rybáři nyní kvůli přestupkovému řízení musí jezdit na krajský úřad do Ostravy. Kdyby se ale změnil zákon, mohlo by věc řešit dalších 22 měst v kraji," vysvětluje Milan Machač z odboru životního prostředí moravskoslezského krajského úřadu. Podle něj by menší vzdálenost úřadů řízení o přestupcích urychlila.

Nejde ale jen o vzdálenost, kterou musí hříšníci ujet. Pokud si úřad předvolává i svědka přestupku, musí mu proplatit cestovné a ušlou mzdu. "Když si o to požádá, tak to musíme udělat. Není takových případů za rok moc, ale když jsou, přestupkové řízení je nákladnější," podotkl Machač.

Krajům vadí i to, že když někdo chytá bez rybářského lístku nebo povolenky, jeho jednání už nyní řeší městské úřady. Pokud si ale nahodí najedou tři a více prutů či chytá ryby po půlnoci, jde o jiný typ přestupku a potrestání takového chování už spadá pod kraje. Dvojakost nařizuje zákon a podle krajů je to systémová chyba. Proto chtějí řešení přestupků sjednotit a nechat v kompetenci měst. Krajské úřady by pak do celé věci vstupovaly pouze při odvolání potrestaných.

Města o trestání rybářů nestojí

Města návrh na změnu zákona o rybaření kritizují. Alespoň prostřednictvím svého svazu. "Návrhem krajů jsme zaskočeni, protože jej s námi nikdo neprojednával," řekla iDNES.cz Ludmila Němcová, vedoucí legislativně právního oddělení Svazu měst a obcí ČR. Podle ní úřady na situaci nejsou personálně ani jinak připraveny. "Je neúnosné, aby se v době, kdy se na obce přesouvá agenda státu, na obecní a městské úřady hrnula i správa z krajů," dodala Němcová s tím, že pokusy přenášet kompetence na obce v posledních dvou letech sílí.

"Nebylo by to nic dramatického. V našem kraji by na obce přešel jeden případ měsíčně. Navíc výnosy z pokut jdou do rozpočtu toho, kdo je vybírá, zůstaly by proto městům," oponuje Machač s tím, že jen města na severu Moravy by si přišla ročně celkem na 400 tisíc korun. Ani to ale obce neláká. "Pokuty za přestupky jsou v drtivé většině nevymahatelné," opáčila Němcová.

Výhrady má i ministerstvo zemědělství. "Přestože návrh zákona vnímáme jako pozitivní iniciativu, ještě potřebuje legislativní úpravy. V důsledku by totiž vedl k vyšším nákladům ve státní správě," řekla bez dalších podrobností Helena Šindlerová z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

Rybářský svaz považuje celou záležitost za věc státu a krajů. Sám se do ní příliš vměšovat nechce. "Rybáři by za vyřízením přestupku nemuseli jezdit tak daleko. Na druhou stranu, kdyby přestupky nedělali, tak by nemuseli jezdit vůbec nikam," podotkl jednatel Českého rybářského svazu Jan Štípek. Podobně hovoří i svaz měst a obcí. "Nedomnívám se, že by bylo nutné, aby pachatel přestupku měl být jakýmkoliv způsobem šanován. Proč by mu měla být veřejná správa přibližována?" dodala Němcová.

Návrh novely zákona na začátku listopadu projednala vláda (s neutrálním stanoviskem), nyní se jím zabývají sněmovní výbory. Změna pravidel pro hříšníky by mohla začít platit nejdříve v příštím roce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video