Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kraje budou rušit některé nemocnice

  0:01aktualizováno  0:01
Někteří lidé to budou mít do nemocnice dál. Z českých nemocnic by měla v příštích letech postupně zmizet až třetina lůžek s akutní péčí, tedy chirurgických, interních či pediatrických. Ministerstvo zdravotnictví spočítalo, že tolik postelí je dnes navíc. Někde mají zaniknout oddělení, někde celé nemocnice.

Přeměnit se mají z větší části na lůžka pro léčení chronicky nemocných lidí, která dnes naopak chybějí. Již dnes je téměř jisté, že změny zasáhnou nemocnice v Novém Bydžově, Broumově či Vysokém Mýtě. Rozhodovat o tom budou kraje, z nichž většina zatím své plány buď tají, nebo je ještě nemá.

Kraje tlačí ke změnám ministerstvo, které oprášilo pět let starou myšlenku: nemocnic je moc, konkurují si, místo aby se doplňovaly - a pak všechny mají dluhy.
Největší změny čekají kraj Plzeňský, Ústecký a střední Čechy, kde je až o čtyřicet procent nemocničních postelí navíc.

Největší škrty mají postihnout oddělení pediatrie, gynekologie a infekce. V průměru jsou totiž využita jen polovinu dní v roce. "Nemůžeme si dovolit financovat poloprázdná oddělení," tvrdí ministerstvo v dokumentu, který má MF DNES k dispozici.

Ministryně Marie Součková včera v parlamentu uvedla, že tam, kde se už nemocnice v minulých letech na ošetřovatelské ústavy přeměnily, pacienti nijak neutrpěli.
"Myslím spíš naopak," řekla. Lékaři v nevyužitých nemocnicích ztrácejí rutinu, tvrdí zastánci redukce.

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je v zemi 22 nemocnic, jež vidí infarkt jednou za měsíc až dva. I v redukovaných nemocnicích zůstanou ambulance či jednodenní chirurgie.

Nemocnice mají milionové dluhy. Přesto mnohé drží při životě poloprázdná oddělení - a nemocnice v sousedním městě dělá totéž. Ministerstvo plánuje změny.

Když ve Vimperku před dvěma roky zrušili nemocnici a přeměnili ji na léčebnu pro dlouhodobě nemocné, lidi se zlobili. Dodnes to nenesou lehce, ale zvykli si. Doktoři jim neodešli úplně, mají tu posílené ambulance - a v léčebně je nabito. Týž osud potkal Červenou Vodu, Poličku, Moravskou Třebovou.

A další musí následovat, prohlašuje ministerstvo zdravotnictví. Mluví se o Vysokém Mýtě, Novém Bydžově, Broumově a dalších. Takový je trend ve všech vyspělých zemích, argumentuje ministerstvo.

A žádné kosmetické změny, přeměnit je potřeba rovnou celé nemocnice či oddělení. "Máme stále dvakrát více akutních lůžek než třeba Švýcarsko," uvedl první náměstek ministryně zdravotnictví Rostislav Čevela. Na ošetřovatelská lůžka by se mělo přeměnit dvacet tisíc akutních.

Vedení resortu se tak rozhodlo oprášit starý problém. Jinak stát provoz nemocnic neutáhne a bude do nich sypat další peníze jako teď, když jim potřebuje zajistit léky.

Byli to přitom právě sociální demokraté, kteří po svém nástupu k moci smetli takzvaná výběrová řízení. Stát měl tehdy rozhodnuto o osudu konkrétních nemocnic, ale lidé hlasitě protestovali, že si to určují "úředníci v Praze".

Dnešní ministerstvo na to jde jinak: vypracovalo dokument, v němž zmapovalo, kde je lůžek nadbytek. A o tom, kterou nemocnici redukce postihne, ať si rozhodnou kraje. Ty k 1. lednu nemocnice převezmou - a pěkně s dluhy.

Pro nutnost změn mluví řada čísel: nemocniční postele jsou využity v průměru jen 258 dní v roce. Po zbytek roku jsou prázdné. Z celé poloviny zejí prázdnotou dětská, gynekologická a infekční oddělení.

Nemocnice si vzájemně konkurují a drží zdvojené provozy. Třeba v Příbrami, která má nemocnice dvě. Interny sice mnohdy praskají ve švech, ale to proto, že na nich leží právě lidé, kteří by potřebovali spíše ošetřovatelky než lékaře. V zemích Evropské unie se lidé vůbec léčí více v ambulancích či doma.

To však předpokládá také lepší systém domácí péče, který u nás zatím dostatečně nefunguje.

Kraje ještě nechtějí své záměry moc prozrazovat. Říkají: teprve si zpracováváme koncepci (Moravskoslezský, Liberecký kraj), nejdřív si to přebereme a pak uvidíme (Ústecký kraj), eventuálně nic převratného se nechystá (Zlínský kraj).

Ale někteří mluví jasněji. Královéhradecký hejtman Pavel Bradík řekl: "Máme čtyři okresní nemocnice, neuvažujeme o žádném rušení, zároveň ale končí období, kdy všechny mohly dělat všechno. Nemocnice v Novém Bydžově a Broumově budou mít oddělení následné péče, ambulantní provozy základních oborů a pracoviště záchranky."

"Počítáme s redukcí akutních lůžek ze čtrnácti set až o tři stovky, přemění se na rehabilitační a doléčovací," řekl zase radní Krajského úřadu v Plzni Jaroslav Kadlec.

Pro lidi jsou to však jen čísla a čísla. Mají strach, zda jim někdo včas pomůže, až budou stonat. "Stejně tady na tom konci světa ten špitál schází," myslí si dodnes ředitel bývalé nemocnice a dnes léčebny ve Vimperku Petr Staněk.

Protiargument zní: dostupnost není dána kilometry, ale rychlou pomocí v místě a záchrankou, která nemocného doveze do erudovanější nemocnice.

Silný argument použil Antonín Pečenka z Všeobecné zdravotní pojišťovny: "V zemi je dnes dvaadvacet nemocnic, které vidí infarkt jen jednou za měsíc až dva. Jak ho mohou umět dobře léčit?" 

Stoupl mi cukr, když oznámili, že špitál zruší, zlobí se diabetička
Když se má někde zrušit nemocnice, staví se k tomu místní, jako by jim kradli rodinné stříbro. Lidé z Vysokého Mýta psali na obranu "své" nemocnice petice, demonstrovali na náměstí, přehlašovali se k jiným pojišťovnám a pokaždé zaplavili jednání zastupitelstva.

Dnes už jsou trochu unavení. "Jsme pochopitelně zvědaví, jak to dopadne, ale už jsme všechen svůj elán vyčerpali. Jen apaticky čekáme, jak to dopadne," říká šéfka zdravotnických odborů ve Vysokém Mýtě Milena Mikulecká. Vysokomýtecká městská nemocnice má pouze čtyři základní obory.

Pro její zrušení mluví nešťastná poloha v trojúhelníku státem podporovaných nemocnic v Pardubicích, Litomyšli a Ústí nad Orlicí. Ty mají zajištěny milionové dotace na investice ze státní pokladny. Sto třicet let stará vysokomýtská nemocnice by tak kraji jen odčerpávala peníze.

Obava, co bude dál, vládne na gynekologicko-porodnickém oddělení nemocnice, které mělo být uzavřeno mezi prvními již koncem prosince. Primář Aleš Jurčík říká:

"Zkušenosti, atmosféru a renomé vyhlášené porodnice někam jinam přenést nejde. Jestli nám tu porodnici zruší, patrně budu rodit doma," tvrdí odhodlaně pětadvacetiletá Romana Mikulecká.

Demonstraci za zachování nemocnice uspořádali místní obyvatelé naposledy v červenci. Protestovali před radnicí a na hlavu krajského zdravotního rady Josefa Janečka, který by v Mýtě nejraději viděl zařízení výhradně s lůžky následné péče, se snesla vlna kritiky.

"Měla jsem ten den cukr tak vysoký, že být to jindy, patrně by mě už vezli na jednotku intenzivní péče. Kdyby se to přeci stalo, chci zůstat v Mýtě, a ne se tahat bůhvíkam," svěřila se šedesátiletá Miloslava Nábělková z vysokomýtské pobočky svazu diabetiků, která protestní setkání zorganizovala.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.