"Zřizovatelé musí úřadům předložit vyúčtování a vykázat v něm, kolik prostředků a na co použili. Krajské úřady budou provádět průběžnou kontrolu toho, jak se s vybranými penězi nakládá," uvedla Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Povodňové konto si může za určitých podmínek zřídit pouze právnická osoba. Humanitární organizace musí krajskému úřadu předložit například doklady o své struktuře a osobní údaje osob, které za ní vystupují. Po určité době by navíc zřizovatel konta měl sám vykázat, kolik peněz z konta vybral a na co je použil.
Letos v dubnu poslal soud do vězení ředitele Nadace Františka kardinála Tomáška, který podle rozsudku připravil pod záminkou pomoci obětem povodní z roku 1997 několik firem o deset milionů korun. Soudy se také zabývají případem bývalého náměstka olomouckého primátora, který měl zpronevěřit několik set tisíc korun z povodňové pomoci.
Jak rozdělit darované miliony?
Jak peníze na povodňových účtech rozdělit? Hodně lidí a firem se spolehlo na uvážlivost ministrů a své peněžní dary svěřilo vládnímu povodňovému kontu. Dosud se na něm sešlo více než 32 milionů korun. Jak budou použity, zatím vláda nerozhodla.
Ještě větší důvěru než vláda si vysloužila společnost Člověk v tísni. Na jejím SOS kontě je už 50 milionů korun. Před pěti lety po povodních na Moravě tato společnost organizovala a platila tři týmy: jeden bojoval proti komárům, další čistil studny a obecní vodovody, třetí ničil plísně ve sklepech nemocnic a škol.
"Letos to vypadá na pomoc s obnovou zničených obcí," říká Šimon Pánek a dodává: "Chceme postupovat uvážlivě. Obce by měly nejdřív udělat územní plán, poradit se s vodohospodáři, a ne znovu stavět domy na rizikovém místě."
Nebudeme dělat to, co stát
Bezkonkurenčně největší částku, půl miliardy korun, shromáždil před pěti lety Český červený kříž. Peníze použil na stavbu nových domů, finanční pomoc lidem, kterým spadl dům, a na stavbu sedmnácti domů s pečovatelskou službou. "Nastěhovali se do nich staří lidé, kteří už neměli sílu stavět vlastní domek," říká Josef Švejnoha.
Letos se na účtu Červeného kříže sešlo necelých 20 milionů korun. Pětinu už použil na nákup sava, chloraminu, rukavic či respirátorů. Chystá se nakoupit vysoušeče. O dalším užití peněz ještě nerozhodl. "Tentokrát nebudeme stavět domy ani dávat peníze přímo postiženým lidem, protože to bude dělat stát," říká Josef Švejnoha.
Povodňová konta mají i jednotlivé kraje. Na plzeňském účtu se sešly stovky tisíc korun. "Chceme obcím přispět na ukládání odpadu na skládky, aby ho nevozily do nejbližšího lomu. Poplatky na skládkách jsou totiž dost vysoké," říká ředitel krajského úřadu Jiří Leščinský a dodává: "Je to ekologická bomba. V sutích jsou zbytky barev stejně jako uhynulá zvířata." Na svých internetových stránkách Plzeňský kraj také zveřejnil účty deseti nejvíce poničených škol.
Nevím, jak peníze rozdělit
Zájem je i o účty nejvíce poničených obcí. V Zálezlicích stejně jako třeba v Tuhani však zatím nevědí, kolik peněz se na jejich účtu sešlo. "Nemáme čas to zjišťovat," říká tuhaňský místostarosta Jiří Šlauf. Přímo na obecním úřadě se už shromáždilo přes 400 tisíc korun. "Dalo nám je několik obecních úřadů, spolek rybářů i jednotliví lidé, přijedou třeba s několika stovkami," říká Šlauf.
Přiznává však, že si vůbec neví rady s tím, jak peníze rozdělit: "Když je vydělím počtem rodin, kterým spadl dům, je to málo. A dát jednomu nebo dvěma si netroufnu." Jak naložit s dary, řeší i Jan Myšovec ze Zálezlic. Konkrétně od chvíle, kdy se v médiích objevil příběh rodiny, které spadl dům den po narození dítěte. "Máme tři kočárky a taky několik postýlek. Ve vsi je spousta dětí, tak to mezi ně rozdělím," říká. "V sobotu se jedeme podívat na domek, který nám lidé nabídli."
