Na nově vzniklé kraje by potom připadlo 12,74 procenta celostátního hrubého výnosu z daně z přidané hodnoty a daní z příjmů fyzických a právnických osob.
"Pardubický návrh lze vzít jako základ k další diskusi o dvou hlavních problémových věcech. První je, aby byl dostatečný objem finančních prostředků k zajištění veškerých úkolů a působností krajů vyplývající ze zákona. Stát navrhuje šedesát dva miliard, my si myslíme, že by to mělo být více. Druhým problémem je rozdělení celkové sumy," vysvětlil zástupce hejtmana Miloš Vystrčil (ODS).
Dále uvedl, že se musí vyjasnit, jaká suma je třeba na provoz školství, zdravotnictví nebo třeba provoz silnic. To je třeba oddělit od přerozdělení peněz na samotný rozvoj kraje. "Mám na mysli například podporu projektů zaměstnanosti," dodal Vystrčil.
"Můj názor je, abychom jednali o jakémkoli rozumném systému, hlavně ne o tom, který předložila vláda. Její návrh nebyl dobrý ani principem, ani objemem peněz," tvrdí krajský zastupitel Pavel Maslák (Čtyřkoalice). Jako rozumnější vidí způsob, kdy návrh financování připraví samy krajské samosprávy. Až poté by ho podle něj měla projednávat vláda a parlament.
"Soudím, že politická vůle včetně naší strany je taková, aby v příštím roce měly kraje peníze, o kterých si budou rozhodovat. Ať už to bude daňovým příjmem, nebo neúčelovou dotací ze státního rozpočtu," řekl poslanec Vojtěch Vymětal (ČSSD), který se domnívá, že pokud by se to nezdařilo, ocitly by se kraje ve velmi špatné situaci.
