Podle původního návrhu totiž okresní úřady měly ukončit svou činnost do konce roku 2002 a předat své pravomoci a kompetence na krajský úřad a také na pověřená města. Do vlády však má jít materiál, který má prodloužit činnost okresních úřadů až do konce roku 2004. Podle úředníků z ministerstva vnitra, kteří návrh vládě připravovali, je důvodů k odložení konce okresních úřadů několik.
Podle návrhu totiž okresní úřady nemohou v tak krátké době převést všechny pravomoci na kraj.
"To je ryze účelový důvod, přechod kompetencí je plynulý, přechází k nám pracovníci úřadů," odmítá tuto argumentaci ředitel brněnského krajského úřadu Jiří Crha.
Ministerstvu také vadí, že stále není dokončeno rozdělení do takzvaných malých okresů, které mají některé činnosti okresních úřadů nahradit. Brněnský kraj se má podle návrhu ministerstva rozdělit na devatenáct malých okresů, jejich vytváření však stále provázejí spory. "To však nemůže být důvod pro zastavení reformy státní správy. V devadesáti procentech s tím nejsou problémy. Komplikace ale budou vždycky, nelze vyhovět všem," řekl Crha.
Úředníci z ministerstva vnitra argumentují také tím, že se nestihnou převést na kraje také zřizovatelské funkce ke školám a nemocnicím. "To je taký účelový argument, třeba od začátku dubna jsme převzali do své správy osmdesát tři škol, připravuje se přebírání dalších. Podle návrhu do vlády by se ale z okresů převedly nemocnice nejprve na ministerstvo zdravotnictví a teprve pak některé na kraje. To je argumentace postavená naprosto na vodě," dodal Crha.
Podle něj se tak jen prodlouží agónie okresních úřadů, odkud odcházejí už nyní zaměstnanci. "Proto jsme poslali dopis, ve kterém jsme vysvětlili důvody, proč jsme takový materiál odmítli," řekl zástupce hejtmana Lubomír Šmíd.
 Sídlo Brněnského kraje na Žerotínově náměstí v Brně |
