„Byla by to řádná půjčka, kterou by Podhořany musely nejpozději do konce října vrátit. Pokud by obec půjčku nesplatila, připojili bychom se k firmám, které na vesnici podaly u krajského soudu návrh na konkurz,“ uvedl zástupce hejtmana Michal Rabas.
Navrhovanou půjčku musí ještě 25. dubna schválit krajské zastupitelstvo. „To může případně rozhodnout i o tom, zda to má být půjčka návratná, či nenávratná,“ uvedl radní Miroslav Brýdl.
Rabas však upozorňuje, že scénář případné pomoci může ještě nabrat zcela jiný směr. „Vnímáme i to, že někteří lidé v Podhořanech se staví ke dluhu tak, že on ho beztak někdo zaplatí. Ze stotisícové půjčky nemusí být nakonec nic.“
Pokud by kraj obci peníze půjčil, platil by zřejmě za vesnici přímo některé faktury, například za veřejné osvětlení. „Určitě bychom ale neplatili nic, co souvisí se státní správou. Provoz matriky nebo uspořádání voleb by musel zajistit okresní úřad,“ upozorňuje Rabas.
Na splácení téměř dvoumilionového dluhu, který současnou krizi v Podhořanech způsobil, se kraj v žádném případě podílet nebude. „Nejsme žádný Jánošík. Byl by to nebezpečný signál pro řadu obcí, které jsou v podobné situaci,“ míní Rabas.
Kromě půjčky na úhradu základních provozních výdajů uvažuje kraj ještě o odborné pomoci. „Chceme starostce nabídnout, že se společně s našimi právníky podíváme na smlouvy, které Podhořany v souvislosti s budováním vodovodu a rozvodů plynu uzavřely,“ uvedl radní Brýdl.
Na svém současném postoji k zadluženým obcím nehodlá vedení kraje nic měnit ani v budoucnu.
„Obcím, které nebudou mít peníze, zřejmě nezbude nic jiného, než se sloučit do větších celků. Je to světový trend,“ říká Rabas.
Zároveň ale dodává, že kraj rozhodně nebude nikomu takové spojování nařizovat. „Musí to být dobrovolné. Obecní zastupitelé musí sami cítit zodpovědnost za své hospodaření,“ dodal zástupce hejtmana.
