Nyní o památky v kraji pečují památkové ústavy v Brně, Pardubicích a Českých Budějovicích. Po zániku okresních úřadů by měly památky přejít pod správu kraje. Vláda ale rozhodla, že čtyři národní kulturní památky - zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou, Náměšti nad Oslavou a v Telči, s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou - už od 1. ledna příštího roku přejdou z okresních úřadů pod správu Státního památkového ústavu v Brně.
Kasteláni těchto památek se obávají, že přechodem pod Brno ztratí možnost samostatného rozhodování, jak nakládat s příspěvky ze státního rozpočtu a vlastními výdělky.
A kraj dodává: jakákoli komunikace ohledně chodu těchto památek bude o mnoho složitější než dosud, protože nad nimi nebudeme mít kontrolu. "Jedna z možností rozvoje kraje je založena na cestovním ruchu. Pokud kraj nebude mít možnost zasahovat do chodu památek, může nastat problém s komunikací. Tyto památky bychom rádi zařadili do nějakých cestovních tras a pokud na to nebudeme moci mít díky jejich zařazení pod státní památkový ústav v Brně žádný vliv, může to být problém," řekla Martina Matějková, krajská radní odpovědná za kulturu.
Zřízení státního památkového ústavu na území kraje Vysočina pokládá ministerstvo kultury prozatím za vyloučené. Argumentuje s tím, že státní památkové ústavy vznikly mnohem dříve než čtrnáct nových krajů. "Státní politika nemůže takto odrážet to, co se děje ve veřejné správě. Kdyby se kraje zrušily, zase by se pak rušily i památkové ústavy? Ne, jsou tady proto, aby něco spravovaly. Dodržují léty danou kontinuitu," řekla mluvčí resortu kultury Dita Fuchsová.
Kasteláni věří, že se jim možnost samostatného hospodaření podaří obhájit. "Zdá se, že se snad podaří udržet model, při kterém by hrady a zámky sice už neměly právní subjektivitu, ale byla by nám zachována možnost hospodařit s penězi, které nám budou přiděleny od státu, a s přebytkem - v případě dobrého hospodářského výsledku," řekl kastelán náměšťského zámku Marek Buš.
Podle prvního zástupce krajského hejtmana Miloše Vystrčila je nařízení vlády špatné: zřizovatelem všech památek by podle něj mohl být kraj. "To, aby s památkami kraj nezacházel nepřijatelným způsobem, lze ošetřit zákonem nebo vyhláškou s pochopitelným respektováním stanovisek památkářů. Není snad nutné, aby nad tím musel přímo coby jejich zřizovatel bdít památkový ústav. Ten se tímto stává pro památky v podstatě provozní organizací, což je činnost, kterou by měli provádět kasteláni," řekl Vystrčil.
