Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kovanda vedl poslední schůzi NATO-Rusko

  0:02aktualizováno  0:02
Brusel - Po pěti letech existence se v pondělí v Bruselu sešla zřejmě naposled Stálá smíšená rada NATO-Rusko na úrovni velvyslanců. Příští týden na zasedání ministrů zahraničí v Reykjavíku bude, pokud se nestane nic nepředvídaného, nahrazena daleko ambicioznějším útvarem, nazvaným Rada NATO-Rusko. Schůzi spolupředsedal - po boku generálního tajemníka NATO George Robertsona a ruského velvyslance Sergeje Kisljaka - český velvyslanec Karel Kovanda.

Na Čechy prostě přišla  řada - v Reykjavíku bude ostatně na ministerské úrovni ve stejné pozici Jan Kavan.

Kovanda v tom nicméně vidí jistou symboliku: "Před čtyřmi lety nám aliance jako budoucímu členovi otevřela dveře do všech orgánů s několika výjimkami. Jednou z nich byla právě smíšená rada s Ruskem, protože Rusové si nepřáli, abychom tam zasedali, dokud nebudeme formálně členy. Připadá mi proto symbolické, že posledním jejím schůzím spolupředsedáme právě my."

V Moskvě souběžně jednal zástupce generálního tajemníka NATO Günther Altenburg s náměstkem ruského ministra zahraničí Jevgenijem Gusarovem.

Výsledkem tohoto již pátého kola rozhovorů má být konečná dohoda, kterou v Reykjavíku parafují šéfové diplomacií 19 zemí NATO a jejich ruský protějšek Igor Ivanov. Slavnostní podpis se pak uskuteční na nejvyšší úrovni 28. května v Římě.

"Zatímco dnes se vzájemně informujeme, budeme v budoucnosti u vybraných otázek spolurozhodovat a tato společná rozhodnutí budeme uplatňovat v praxi," vyložil Kovanda rozdíl mezi dosavadní a budoucí spoluprací mezi NATO a Ruskem. V Reykjavíku bude dohodnut okruh problémů, kterým se bude rada o 20 členech věnovat, aniž by se spojenci předem radili o společném postoji.

Tento okruh se bude postupně rozšiřovat; na každý rok se bude schvalovat jakýsi plán práce. Za uplynulých pět let podle Kovandy "vykrystalizovala" celá řada námětů, kde mezi aliancí a Ruskem v podstatě nejsou rozdíly.

Po útlumu způsobeném kosovskou krizí se práce obnovovala jen těžce; významným podnětem se stala pomoc západních zemí při zjišťování okolností tragédie ponorky Kursk. Po událostech z loňského 11. září se záhy ukázalo, že boj proti terorismu je jednou z oblastí, kde se NATO a Rusko liší jen v odstínech; většina zájmů je zde jasně společná.

Praha nebyla zpočátku srozuměna s nadšením některých spojenců, kteří se do spolupráce hrnuli bez rozmyslu, a vysloužila si i kritické poznámky, že vazbě na Rusko brání. "Nesdíleli jsme tento huráoptimismus," vzpomíná Kovanda, podle něhož se situace v alianci rychle uklidnila a převládl střízlivější přístup.

"Jednání se vyvíjelo pak v souladu s naším očekáváním. Neřekl bych, že jsme ustoupili - k českému přístupu, podepřenému zkušeností, se naopak přiblížila celková pozice aliance."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.