Nicméně zájem o tento styl stravování nezmizel. Současné bufety a jídelny rozhodně nemají nouzi o hosty. Využívá je nezanedbatelná část z dvou set tisíc lidí, kteří se přes den v centru pohybují. Ne každý má totiž čas a chuť jít si v poledne na hodinu sednout do restaurace a dlouho čekat na nějaké jídlo.
Restaurace v centru nabízejí hotová jídla přibližně v ceně od padesáti do osmdesáti korun. Ale často tam bývá plno a "hotovky" jsou brzy vyprodané.
Samozřejmě zákazníky lákají také rychlá občerstvení v rozšířených amerických řetězcích Mc Donald's a KFC. Ne každý si však tento typ jídel oblíbil. Navíc v nich člověk utratí přibližně stejně jako v restauraci. Pro leckoho tak bufety zůstávají jednou z nejpřijatelnějších možností, jak se, alespoň někdy, stravovat. Některé jsou příjemné a čisté jako klasické restaurace, v jiných už jsou prostředí i výběr jídla o poznání horší. Ale ve všech berou stravenky a vaří především česká jídla.
Tradiční česká kuchyně
Nejvyhledávanější v centru města je nejen díky dostatečně velké kapacitě Havelská koruna. Na strávníka čeká velmi příjemné a prostorné prostředí s dřevěnými obklady a bohatý výběr jídel především tradiční české kuchyně. V nabídce je nejen kolem třiceti většinou masových jídel, kromě toho je tu speciální výdejní místo pro jídla sladká - několik druhů ovocných knedlíků, buchtičky se šodó či šišky s mákem. V nabídce jsou i zákusky a osm druhů kávy.
Sladká jídla stojí kolem čtyřiceti korun, polévky od dvanácti do šestnácti, k mání je i boršč za pětadvacet korun. Ostatní hotovky stojí od padesáti do sedmdesáti korun. Na zapití lze zakoupit desítku Gambrinus a dvanáctku Plzeň, první za čtrnáct, druhé za třiadvacet korun.
Vyznavači racionální stravy mohou využít salátový bar, kde lze vybírat přibližně z šestnácti druhů zeleninových salátů v ceně patnáct korun za deset deka.
Přestože kapacita je přibližně 150 míst k sezení a dalších asi padesát k stání, v době obědů bývá dost plno. Ale obsluha lidem na požádání jídlo zabalí s sebou.
Tradiční místo rychlého stravování, které si buduje pověst již desítky let, je jídelna U Rozvařilů v ulici Na Poříčí.
Prostředí není tak luxusní jako v Koruně, sedí se na vysokých stoličkách u kovových pultů, ale výběr z klasické kuchyně je také velký.
Hotovky stojí kolem pětačtyřiceti korun. Například zabijačkový guláš s knedlíkem přijde na čtyřicet korun. Dopřát si lze třeba i domácí jelítko nebo jitrnici za sedmnáct korun. Na výběr je několik druhů salátů, chlebíčky či zákusky a několik druhů kávy. V jídelně není příliš místa, ale strávníci se většinou rychle "točí".
Hosté mohou platit všemi druhy stravenek, ale na rozdíl od ostatních míst na ně pokladní také vracejí. "Jsme jediný pražský podnik, který si stále drží svoji tradici, jako tomu bylo v dřívějším slavném automatu Koruna. A v poledne se sem nahrne i velká kupa úředníků v kravatách z nedaleké banky," prohlásil o své jídelně Petr Holík.
Čisto a útulno není všude
Mezi příjemné a čisté podniky v centru patří také bufet Apetit v Dlouhé ulici. Na výběr mají od třiceti do čtyřiceti druhů jídel. Kromě těch klasických nabízejí také mnoho bezmasých zdravých jídel. Z přibližně deseti až patnácti druhů teplých jídel si lze vybrat také ve vestibulu metra Můstek na Jungmannově náměstí. Míst k sezení je asi šedesát.
O mnoho horší prostředí je ve velké jídelně v Hybernské ulici naproti Masarykovu nádraží. Jako by se tady čas zastavil před více než deseti lety. Hliníkové pulty, ponurá velká místnost, zašedlá podlaha i stěny, pomálu návštěvníků. Chodí sem převážně dělníci z okolí. Guláš s knedlíkem stojí jedenačtyřicet korun, koupit si lze také polévku a prejt s bramborem a zelím za 46 korun.
"Chodím sem, protože to je kousek a dám si teplé jídlo za slušné peníze. Neříkám, že to je vždycky extra dobrý, ale já nejsem vybíravý. Navíc se mi stalo, že když jsem přišel ve špinavých montérkách do hospody, koukali na mě jak na vraha," prohlásil Petr Čuřík.
Jídelna v ulici Na Poříčí 46 nabízí za 46 korun denní menu s polévkou, nápojem i zákuskem, ale jídla jsou vydávána na plastových talířích. Hlavní jídlo lze pořídit už od třiceti korun. Plzeňské pivo stojí 21, 90, Gambrinus 13,90. Vedoucí Zbyněk Pačes si myslí, že hlavním lákadlem by měly být především solidní ceny. "Přes poledne bývá celkem plno, ale obchodník nemůže být s návštěvností spokojen nikdy," řekl Pačes.
Zdravá a lehká strava
Některé podniky se zaměřují na příznivce racionální stravy. Čisté a moderní prostředí je v restauraci Bona Vita v pátém patře obchodního domu Bílá Labuť v ulici Na Poříčí. Mají salátový bar, kde se každý může obsloužit podle svého gusta. Na jídelním lístku je nejen například několik druhů sójové číny za čtyřicet až padesát korun, ale také hovězí guláš za devětatřicet bez přílohy. Pouze jídla veganská na rostlinné bázi připravují v samoobslužné restauraci Country Life v Melantrichově ulici. Salát si může každý namíchat. A protože je na váhu i teplé jídlo, tak plný talíř přijde na více než sto korun.
"Vím, že se najím zdravě, ale hlavně mi to hrozně chutná," uvedla návštěvnice Patricie Wolfová.
Vegetariánská restaurace Govinda v Soukenické ulici nabízí specifické jídlo vyznavačů víry Hare Kršna s množstvím rýže a zeleniny. Speciální menu stojí pětasedmdesát korun, přidávat si každý může, kolik chce.
Asijská kuchyně
Velmi oblíbené se staly v poslední době u Pražanů také pokrmy asijské kuchyně. Proto vzniká mnoho různých čínských bufetů a bister. V centru jsou například v pasáži Jalta u Václavského náměstí, Jungmannově a Hybernské ulici či na Senovážném náměstí.
Nabízejí především masové směsi s rýží či nudlemi, vše za ceny kolem šedesáti korun. Arabská bistra jsou například v horní části Václavského náměstí, na Havelském náměstí či v ulici Spálené a Politických vězňů.
| Na Vinohradech se učí jíst hůlkami |
|
"Já si dám..." objednává si host v čínském bufetu ve Slezské ulici jídlo, ale servírka Zhang Jianmei ho nenechá domluvit. "Kung pao s nudlemi?" usmívá se. Svoje hosty dobře zná. A obyvatelé Vinohrad už pro změnu výborně znají bufet Bei Dai Ho. V čase oběda a večeře ho obvykle zaplní mladí lidé, ale večer si sem pravidelně dojde pro kuře s rýží třeba i policejní hlídka. Hospody v okolí mají už dva roky silnou konkurenci. "Dřív jsem chodíval vedle k Dandům, ale uznejte - tady se na mě obsluha směje, tam unuděně šklebí, tady jsou také větší a zdravější porce. A cenově vyjde čína a smažák úplně nastejno," vysvětluje své pravidelné návštěvy mladý právník Lukáš Beldík. Malá restaurace přitom není nijak zázračná - po zdech visí kýčovité obrázky čínské krajiny, na polici svítí elektrický Buddha. Hraje čínská hudba a hosté si v malé frontě objednávají jarní závitky, opečené nudle, vepřové se sójovým tvarohem nebo kuře na szechuánský způsob. Jako v desítkách podobných pražských podniků. Čím je tak přitažlivý právě ten ve Slezské? "To je jednoduché - viděli jste někdy milejší obsluhu?" odpovídá studentka z nedalekého činžáku Petra Moravcová. Dvě mladé, vždy pečlivě upravené servírky tu pracují téměř nepřetržitě, každý den v týdnu do třiadvaceti hodin. Stále se smějí. "Nejsem unavená, mě to baví," říká stydlivě pětatřicetiletá Zhang Jianmei. Když má chvilku volna, přináší jednomu z hostů zadarmo hůlky. "Zkuste je, jsou moc doblý," překvapuje ho roztomilou češtinou. Žije tu čtyři roky, přistěhovala se z města Zhe Jiaag. "Je dvakrát větší než Praha, ale tady se mi líbí moc - zatím jsem tu ještě neměla s lidmi vůbec žádné problémy," svěřuje se. Mladý medik Jiří Pudil vypráví ještě o jednom zvláštním kladu tohoto bufetu: "Na Silvestra jsem si spočítal, že jsem za rok vypil 999 piv. Před půlnocí jsem to chtěl zaokrouhlit co nejexotičtěji, a tak jsem si sem jednoduše došel pro jedno čínské." (ček) |
 Jídelní automaty, jako například tento v jídelně Na Poříčí, trochu připomínají školní jídelny: člověk vystojí větší či menší frontu, vezme si tác... I tak lze však ve srovnání s běžnou restaurací ušetřit čas i peníze, výběr jídel je široký. (13. ledna 2002) |
 Jídelní automaty, jako například tento v jídelně Na Poříčí, trochu připomínají školní jídelny: člověk vystojí větší či menší frontu, vezme si tác... I tak lze však ve srovnání s běžnou restaurací ušetřit čas i peníze, výběr jídel je široký. (13. ledna 2002) |
