Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kousek od Temelína leží tuny radioaktivních kalů

  20:59aktualizováno  20:59
M y d l o v a r y - Jaderná elektrárna Temelín ještě zdaleka nefunguje naplno. Obyvatele v širokém okolí přesto již dlouhodobě zatěžují zvýšené dávky záření. Možné důsledky je těžké odhadnout. Deset kilometrů od Temelína totiž už roky leží na rozloze 260 hektarů zhruba šestatřicet milionů tun radioaktivních kalů. Ohromná ekologická zátěž v podobě odkališť tam zůstává po bývalé úpravně uranové rudy MAPE Mydlovary bez většího zájmu ve stínu atomové elektrárny. Jde přitom o největší volně přístupné úložiště bahnitého odpadu, které obsahuje zbytky uranu, radia a kyselých solí.

Kalojemy leží severně od Českých Budějovic mezi obcemi Mydlovary, Zahájí a Olešník. Představují zdroj zvýšeného ionizujícího záření, třebaže v povolených mezích.

"Statistické údaje o zdraví zdejších obyvatel nemáme. Ti, co tam pracovali, si to chválí, ti, co umřeli, už nám nic neřeknou," říká starosta Mydlovar Petr Ciglbauer.

Je to časovaná bomba? "To ne. Kalojemy ohrožují obyvatele i biosféru v okolí postupně a trvale. A právě v tom je jejich největší nebezpečí. Je to mrtvý brouk, kterého je potřeba pohřbít," upozorňuje Eva Hlasová zekologického sdružení Jihočeské matky.

Václav Plojhar, šéf Správy uranových ložisek patřící pod státní podnik Diamo, oponuje: "Samozřejmě kalojemy v Mydlovarech mají negativní vliv na životní prostředí jako každá průmyslová činnost, ale prokazatelně nedochází k překračování povolených hygienických limitů."

Spor, jaký je skutečný vliv kalojemů na okolí, by měl rozhodnout právě chystaný proces EIA, který podle zákona posuzuje vliv na životní prostředí komplexně.

Nebezpečí? Hlavně ze vzduchu
Hlavní nebezpečí z kališť zaplněných černou kaší přichází z ovzduší - především radonový plyn, který způsobuje rakovinu plic, a ionizující záření. V menší míře se do vzduchu uvolňuje gama-záření plus prach obsahující radium a arzen. "Ano, ze vzduchu přichází největší riziko, především v letních měsících, když je sucho a fouká vítr," přiznává Pavel Starý z Diama, který dohlíží nad rekultivací kalojemů.

"Přestože ionizující záření z kalojemů částečně zvyšuje radioaktivity, než je obvyklé přírodní pozadí, přímé ohrožení životů nezpůsobuje," zdůrazňuje Karel Jindřich ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jehož tým pravidelně v okolí kontroluje radioaktivitu.

Nebezpečí podle něho nehrozí ani po spuštění Temelína na plný výkon. Tvrdí, že naměřené záření z kalojemů dosahuje pětiny povolených limitů, elektrárna má podle odhadů vyzařovat nejvýše šestinu. "Takže i pokud to sečtete dohromady, pořád bude záření pod povoleným limitem."

Spodní vody jsou zamořeny
Další ohrožení se skrývá pod povrchem: radioaktivní kaly jsou totiž nahromaděny v bývalých povrchových lignitových dolech bez jakéhokoliv utěsnění. Jedinou izolací mělo být nepropustné jílové podloží, to však dokáže pohltit pouze těžké kovy.

Ostatní škodlivé chemikálie místy prosakují do podzemních vod, přičemž naměřené hodnoty občas překračují doporučené limity. "Mezi kontaminanty, u kterých byly zjištěny nejvyšší koncentrace, patří opět radioaktivní ukazatele, sírany, železo, berylium a hliník," stojí v loňské zprávě firmy Aquatest, která vyhodnocuje vzorky vody.

Aquatest, jenž pravidelně odebírá vzorky ze 45 kontrolních vrtů, zjistil, že zamořená voda každoročně postupuje o několik metrů dál od kalojemů - dosud se kyselé vody s obsahem kovů objevily nejdál 400 metrů od kališť.

Krajský hygienik Jan Augustin zdůrazňuje, že vliv úložišť na okolí je zanedbatelný. "Samozřejmě pokud v kalojemech někdo neplave, tu vodu nepije, zkrátka nepřijde s ní přímo do styku."

V tom by však mohla být podle ekologů potíž. Varují, že část vod se škodlivými chemikáliemi pronikne do okolních studní. "Vždyť chování průsakových vod v podloží záleží na komplikovaných hydrogeologických podmínkách, a ty můžeme jen těžko předvídat," říká Eva Hlasová.

Rekultivace postupuje pomalu
A co s takovým problémem? "Cílem je začlenit úložiště do krajiny nejpozději do roku 2040," odpovídá Pavel Urban z Diama, který řídí rekultivaci kalojemů. Ta spočívá v zavážení různých materiálů, nejčastěji popílků z elektráren, přímo do bahnitého odkaliště. Tuto zpevněnou plochu pak hodlá firma překrýt zeminou, zatravnit a vysázet na ní keře.

"Tato krycí vrstva má dva účely. Jednak odstíní záření, jednak zabrání pronikání další dešťové vody do kalojemů. Tím se totiž stále zvyšuje objem kontaminované vody," objasňuje Urban.

Ekologové a okolní obce si však stěžují, že rekultivace postupují hlemýždím tempem. Představitele Diama souhlasí, ale odpovídají: Vše záleží na penězích. Jsme absolutně závislí na státu, kolik nám ten který rok přidělí peněz na likvidaci ekologické zátěže. Tato účelová dotace se dosud pohybuje v širokém rozmezí šesti až třiceti milionů korun ročně.

"Řešíme staré zátěže po těžbě a úpravě uranových rud v osmnácti lokalitách po celé republice a přidělené prostředky ze státního rozpočtu musíme přerozdělovat podle rizikovosti problémů," vysvětluje vedoucí odboru ekologie v Diamu Kamila Trojáčková.

Z celkových devíti kališť proto není doposud plně začleněno do přírody ani jedno a jen na třech probíhají sanační práce. "Pomalý postup neustále dál zvyšuje kontaminaci nejen okolních obcí, ale pomocí větších větrů i dalekého okolí," upozorňuje Hlasová. Místní geolog Vladimír Halama varuje v této souvislosti před dalším nebezpečím: "Dnes přesně nevíme, co se uvnitř děje, jaké chemické procesy tam probíhají."

Kritikem pomalé rekultivace je i primátor Českých Budějovic Miroslav Tetter. Ten dříve coby profesor Jihočeské univerzity vedl odborný tým, který okolo úložišť zkoumal biosféru - zvířata a rostliny. "Člověk nemůže takhle výrazně zasáhnout do krajiny, zničit ji a pak odejít. Ona si sice příroda nakonec poradí sama, ale bude to trvat spoustu let. Mydlovarské kalojemy považuji za větší problém než Temelín, protože ten jistě známe. Tady jsme necháni napospas," říká Tetter.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Bouřková mračna.
Západem Čech se prohnaly silné bouřky, další přijdou během noci

Karlovarským a Plzeňským krajem se přehnaly silné bouřky. Během noci budou postupovat na východ a slábnout. Další bouřky přijdou z jihozápadu během noci a...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.