O víkendu z mraků vykoukne slunce a budou ty správné třicetistupňové teploty na koupání.
Vodní nádrže se za jeden víkend nestihnou prohřát, protože příští týden předpovídají meteorologové opět návrat chladného a deštivého počasí. Dobrá zpráva však je, že se díky tomu udrží voda v jezerech čistá, bez sinic, téměř až do druhé půli prázdnin.
Hygienici testují každý týden čistotu asi 150 přírodních koupališť v Česku. A na dvou už vydali zákaz koupání kvůli přemnoženým sinicím, tedy toxickým vodním řasám.
První je Dubice u České Lípy, kde obsah sinic víc než osmkrát překročil nejvyšší povolené limity. Druhou je nádrž Skalka u Chebu.
Potíž je, že sinice se dokážou při teplém počasí přemnožit a "zazelenit" vodu i během jediného dne. A než mají hygienici výsledky rozborů, trvá to někdy i týden, což je při horkém počasí příliš dlouho na to, aby výsledky odpovídaly realitě.
"Platí přímá úměra – čím víc sinic, tím horší kvalita vody," říká hydrobiolog Petr Znachor. Sinice považuje za velmi toxické. Mohou vyvolat prudké bolesti hlavy, žaludku a často i průjmy.
"Především způsobují svědivou vyrážku, která odezní až za několik dnů. Může ji doprovázet zvýšená teplota i zvracení," říká kožní lékař Jiří Štork z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Mezi zatím nejčistší přírodní koupaliště patří přehrada Bystřička a některá další jezera na Ostravsku.
Pokud by si však měl ředitel Hydrobiologického ústavu Akademie věd Josef Matěna vybrat nádrž na koupání, do žádné by v Česku nestrčil ani palec od nohy.
Zvolil by Staňkovský rybník nedaleko Chlumu u Třeboně. Ten je podle něj asi nejčistší. A to přesto, že co do kvality vody je na tom většina rybníků u nás mnohem hůř než jezera či jiné nádrže.
"Ve Staňkovském je trvale čistá voda. Hotový požitek při plavání. A je tam navíc krásná příroda. Ale takový Orlík? No to snad nemyslíte vážně. Z této jinak krásně situované přehradní nádrže se stala žumpa jižních Čech," varuje.
Orlík doplácí na to, že se v něm stékají tři řeky: Vltava, Otava a Lužnice. A ty do jezera splavují fosfáty či komunální odpad ze stovek jihočeských měst a obcí.
Neznamená to však, že by pár kilometrů od Orlíku další nádrže byly stejné. Každá přehrada je totiž specifickým ekosystémem. Stává se tedy, že jedno jezero je sinicemi zamořeno, a naopak nedaleké na téže řece je vyhlášené čistotou.
Na zamořené vodě v přehradních nádržích se podle ekologů nejvíc podílejí fosfáty z pracích prášků a také dusičnany ze zemědělských hnojiv. Společně tvoří živnou půdu pro sinice.
Zelená hladina, která je tak typická pro přemnožené sinice, však nemusí být vždy nebezpečná. Například rekreanti na Máchově jezeře mohou být klidní. Vodu tady dozelena zabarvilo chemické ošetření, které mělo pomoci vyhubit sinice.
"Voda se sice zbarvila do zelena, ale to způsobily netoxické řasy, které lidem neškodí a sinicím naopak ubírají živiny. Voda je tak pro lidi bezpečná," říká Richard Faina, který na čistění Máchova jezera dohlížel.
