Zdrcující kritice Koudelku podrobili i někteří senátoři ČSSD, tedy jeho straničtí kolegové. "Nemohu hlasovat pro jednoho z čelních představitelů Nejvyššího státního zastupitelství z doby justiční mafie," řekla ještě před hlasováním senátorka sociální demokracie Jiřina Rippelová.
"Nese odpovědnost za stav české justice," kritizoval Koudelku místopředseda strany Jiří Dienstbier. Koudelka má podle stranických kolegů jako bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké také odpovědnost za kauzy, o nichž v její éře rozhodovalo Nejvyšší státní zastupitelství.
Klaus: Je to politická hraPrezident Václav Klaus je nyní na pracovní cestě po severomoravském kraji. Na nezvolení Koudelky reagoval, že je to "smutná, žalostná a deprimující informace". "Musím říci, že jsem vůbec nečekal, že by sociální demokracie v Senátu mohla zvolit tuto taktiku, která je trošku dětinská. Jasně předvádějí, že jim jde o politický souboj, a ne o kvalitu Ústavního soudu," prohlásil na adresu senátorů Klaus. |
Jde například o kauzu bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, který čelil obvinění za úplatkářství, ale případ se za vlády Mirka Topolánka ani nedostal k soudu. Současná místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová kvůli této kauze Veseckou dokonce přiřadila k justiční mafii.
"Je erudovaný ústavní právník, ale příliš vychází vstříc politikům," zkritizoval ho také lidovecký senátor Petr Pithart. "Zarazilo mě, když mi na ústavně-právním výboru řekl, že není přílepek jako přílepek," upozornila v rozpravě šéfka klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých Soňa Paukrtová.
Koudelka se ohradil proti tomu, že jako poslanec přílepkem "zařídil", aby sídlo Justiční akademie bylo v jeho volebním kraji. "Justiční akademie je v Kroměříži, to je Zlínský kraj. A já jsem byl poslancem za Jihomoravský kraj," hájil se Koudelka. "Ústavní soud je významnou mocenskou institucí. Není nejvyšším orgánem státu," prohlásil v rozpravě Klausův neúspěšný kandidát do Ústavního soudu. Senátoři o něm pak hlasovali v tajné volbě.
Koudelka je momentálně náměstkem ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Klaus ho navrhl poté, co v únoru v Senátu neprosadil jako nového ústavního soudce předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka (více zde). Nový ústavní soudce se hledá poté, co vypršel desetiletý mandát Elišce Wagnerové.
Koudelkova stopa v politice: volební zákon, který odmítl Ústavní soud
Největší stopou, kterou Koudelka v politice zanechal, je to, že v éře opoziční smlouvy, za vlády Miloše Zemana tolerované ODS, pracoval na změně poměrného volebního zákona, na níž se shodly dvě největší strany. Měla sebrat vliv stranám menším, s nimiž se sestavují koalice.
Dokonce se tomu tehdy podle něj říkalo "Koudelkův volební dělitel". Ale prezident Václav Havel a ústavní soudci byli proti. Změna, na níž se Koudelka podílel, totiž podle nich popírala, že volební systém do Sněmovny je poměrný, nikoli většinový.
"V sociální demokracii jsem od roku 1994. To je veřejná věc. Byl jsem za tuto stranu poslanec a nemyslím si, že bych teď mohl jakkoliv změnit názor na sebe u jiných lidí. Názor na jednoho člověka si děláte z více úhlů pohledu, jeho stranická angažovanost je jedna věc. Jsou tam i jiné úhly pohledu - odbornost, ale samozřejmě i nějaké antipatie či naopak sympatie," uvedl už dříve Koudelka po přijetí u prezidenta Klause (více zde).
Koudelka také v minulosti ostře kritizoval bohumínské usnesení, jimž si ČSSD zakázala vládu s komunisty. "Považuji KSČM za normální demokratickou stranu. Považuji bohumínské usnesení za nenormální. Žádná jiná strana takové usnesení nemá," říkal jasně Koudelka už v březnu 2005 těsně před pádem Stanislava Grosse a v době, kdy už jeho "guru" Miloš Zeman neměl na sociální demokracii vliv (více zde).
Ústavní soud: Zatím se to dá zvládat
To, že stále není obsazené jedno místo ústavního soudce, není zatím podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška drama. "Od 6. června pak sice budou chybět dva, ale to se dá stále při zvýšeném pracovním úsilí zvládat," řekl ČTK Langášek.
Příští rok ale končí funkční období dalším osmi soudcům včetně předsedy Pavla Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera. "Věřím, že se nakonec prezident spolu se Senátem shodnou na vhodném kandidátovi a že se nebude příští rok opakovat situace paralýzy Ústavního soudu jako v letech 2003 až 2005," uvedl ve středu Langášek. Ústavní soud tehdy nemohl projednávat věci v plénu a přezkoumávat zákony a vyhlášky.
