"Jsme znepokojeni zprávami, že se vážně uvažuje o vojenské akci proti Íránu," řekl Sergej Lavrov po schůzce s Kouchnerem. "Je to jen další hrozba pro region, kde už jsou vážné problémy s Irákem a Afghánistánem," dodal.
Na Irák upozornil i Baradej, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Síla by podle něj měla být až nejposlednějším z posledních řešení. "Existují jistá pravidla jejího použití," řekl Baradej novinářům ve vídeňském sídle agentury.
"Doufám, že Irák je dostatečnou lekcí pro všechny. Zemřelo tam už na 700 tisíc nevinných lidí jen kvůli podezření, že režim vlastní jaderné zbraně," prohlásil Baradej, egyptský diplomat, který předloni dostal Nobelovu cenu za mír.
Když společně, tak společně
Západ podezírá Írán, že se snaží vyrobit jadernou bombu. OSN už dříve uvalovala na Teherán ekonomické sankce, kterých si ale režim prezidenta Ahmadínežáda pramálo všímal a dál pokračoval ve výrobě "žlutého dortíku" neboli obohaceného uranu.
Íránci tvrdí, že jejich nukleární aktivity jsou civilní a že na ně mají nárok. Tomu ale západní státy v čele s USA nevěří. Bílý dům dál spoléhá na diplomatické řešení sporu, ovšem objevují se neoficiální zprávy, že už mu dochází trpělivost.
Bernard Kouchner v neděli prohlásil: Musíme se připravit na nejhorší, a nejhorší je válka. Mluvil také o možnosti jednostranných sankcí, které by na Teherán uvalila Evropa - protože ty ze strany OSN prostě nefungují. - více zde
I tato slova se dnes stala terčem Lavrovovy kritiky: "Jednou jsme souhlasili, že budeme postupovat společně. A tento souhlas je reprezentován kolektivními rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN. Tak proč přistupovat k nějakým jednostranným sankcím?" řekl ruský ministr.
Z Íránu, konkrétně od prezidenta Ahmadínežáda, žádná prudká reakce nezazněla. "Spekulace médií jsou jedna věc a skutečná slova druhá. A tak poznámky ministra Kouchnera nebereme vážně," řekl Ahmadínežád íránské státní agentuře IRNA.
