Na jednoho obyvatele Moravskoslezského kraje za rok připadá zhruba kilogram polétavého prachu vyprodukovaného domácími topeništi. Na jednoho Středočecha necelé tři kilogramy. Na jednoho Jihočecha téměř tři a půl. Přesto právě na obyvatele Moravskoslezského kraje celý měsíc mířila kampaň Dýcháme to, čím topíme.
Počet kotlů na tuhá palivaStředočeský kraj: 115 870 |
Už na samém počátku si vysloužila kritiku. V den jejího slavnostního spuštění v Ostravě se začala zároveň podepisovat petice za rozumný přístup k ostravskému ovzduší. Její iniciátoři upozorňovali, že hlavním znečišťovatelem je průmysl.
Kampaň vzbudila rozporuplné reakce
"Ano, lokální topeniště by se měla řešit. Ale prioritou by měl být průmysl, který se Ostravě na znečištění nejvíc podílí," říká Pavla Skýbová z občanského sdružení Vzduch, které petici iniciovalo. Definitivní součet podpisů zatím není k dispozici, petice se podepisuje na několika místech v Ostravě i elektronicky na internetu.
Samotná kampaň vzbudila rozporuplné reakce. "Na debatě uváděli čísla za celou republiku, kde je podíl lokálních topenišť velmi významný. Ale ne čísla za kraj. Tady jsou podíly jiné. Nevěřím, že by jen změna návyků při topení dokázala zlepšit vzduch na Ostravsku a Karvinsku," míní Pavel Ondryáš, který se jedné z akcí zúčastnil.
Emise prachu lokálních topenišťStředočeský kraj: 3 514,2 tun/rok |
Obecně lidé v kraji o kampaň moc nestáli. "Bohužel bylo málo zájemců. Nevíme, jestli šlo o otázku propagace nebo lidé opravdu nemají o toto téma zájem," přiznala mluvčí Karviné Šárka Swiderová. Ministerstvo kampaň za sedm milionů v kraji odstartovalo kvůli celkově špatnému stavu ovzduší.
Prioritou je průmysl
"Má také souvislost s vyhlášením dotačního titulu na výměnu kotlů. Úprava návyku lidí při topení v domácích kotlích může mít významný vliv na stav ovzduší. Platí to všeobecně, nikoliv jen pro Moravskoslezský kraj," vysvětlila Marta Machková z ministerstva životního prostředí.
Podle Radima Šráma, který v kraji zkoumal dopady znečištěného ovzduší na zdraví Ostravanů, je však v Moravskoslezském kraji mnohem důležitější řešit snížení emisí průmyslu. "Pro všechny ostatní kraje jsou domácí topeniště významnějším zdrojem znečištění ovzduší, emise z domácích kotlů tam mají mnohem větší podíl," říká Šrám.
Emise na jednoho obyvateleKdyž přepočítáme podíl prachu z domácích kotlů na jednoho obyvatele, je Moravskoslezský kraj třetí nejlepší. Zdroje: ČSÚ (sčítání lidu, domů a bytů), ČHMÚ (údaje o emisích za rok 2009) |
Jako příklad uvádí například jihočeské Prachatice. Prachatice bývaly pro vědce z Akademie věd kontrolním okresem. "Za poslední roky se tam však zhoršilo ovzduší tak, že tam bývají koncentrace i vyšší než v Teplicích nebo v Praze," popisuje Šrám.
Jižní Čechy jsou na tom hůře
Právě Jihočeský kraj patří podle výpočtů Českého hydrometeorologického ústavu k největším producentům emisí z domácích topenišť. V roce 2009 tamní domky vyprodukovaly přes dva tisíce tun prachu. Na jednoho obyvatele tak připadá 3,39 kilo. Téměř trojnásobek toho, co připadá na jednoho obyvatele Moravskoslezského kraje.
Podle posledního sčítání lidu je v Jihočeském kraji o patnáct tisíc kotlů na tuhá paliva více než na severu Moravy a ve Slezsku. Ve Středočeském téměř dvojnásobek. Rozšíření kampaně do těchto krajů zatím ministerstvo nepřipravuje. Přesto i velká města v kraji zaměření pozornosti také na domkaře vítají.
Prokazování topení odpadem je velmi složité
"Máme indicie, že lidé u nás topí odpadem. Samotnou kampaň za šťastnou nepovažujeme, ale třeba dotace na kotle ano," říká mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová. Emise lokálních topenišť se propočítávají, neexistuje žádné měření. "Ve skutečnosti může být situace horší, protože tato data nepočítají se spalováním nekvalitních paliv nebo odpadů," sdělil Jiří Bílek ze zdravotního ústavu. "Říct lidem, že co vypustí z komína, to budou dýchat i jejich děti, je naprosto správné," dodává.
Ostrava v zimním období zkontrolovala šestnáct set domácností. Jen ve dvou případech však došlo k přestupkovému řízení. "Měřit můžeme jen ve dne. Ale v té době spousta lidí není doma, takže není co měřit. Nárůsty škodlivin jsou extrémní vždy až večer," uvedl náměstek primátora Dalibor Madej. České návyky při topení odpovídají zvykům rozvojových zemí. "V zahraničí se diví, že tolik topíme pevnými palivy. Ale plyn se stále zdražuje, lidem nic jiného nezbývá," říká Šrám.
