O rezoluci, která byla navržena Srbskou radikální stranou (SRS), se bude jednat ve středu a po Koštunicově prohlášení je pravděpodobné, že ji parlament schválí.
Kromě Koštunicovy Demokratické strany Srbska a SRS pro ni pravděpodobně budou hlasovat také socialisté bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče. Tyto strany mají celkem 144 z 250 poslanců. Rezoluce označuje za nezákonné rozmístění administrativní mise EU v Kosovu a žádá její odvolání.
Premiér Koštunica požaduje, aby Evropská unie uznala nároky Bělehradu a odmítla nezávislost Kosova. Teprve poté podle něj může Srbsko podepsat předvstupní dohodu, jež je prvním formálním krokem k pozdějšímu členství v EU.
Prozápadní prezident Tadič naopak požaduje rychlou integraci do EU bez ohledu na Kosovo. Minulý týden obvinil Boris Tadič Koštunicu a jeho politický tábor, že spojováním záležitostí Kosova a Evropské unie "brutálně zklamali" srbský lid.
Zhoršující se vztahy Srbska s Evropskou unií vedly k rozporům uvnitř křehké vládní koalice poté, co Kosovo 17. února jednostranně vyhlásilo nezávislost. Bělehrad odtržení odmítá uznat a trvá na tom, že provincie zůstává součástí srbského území. - více zde
Podle politických analytiků by rozpory mohly přivodit i pád vlády a předčasné parlamentní volby.
Srbsko i nadále kvůli odtržení Kosova čelí silné vlně nacionalismu a protizápadních nálad. Před dvěma týdny rozvášněný dav vyplenil budovu americké ambasády v Bělehradě a zaútočil i na další diplomatická zastupitelství. - více o protestech zde
Srbsko také stáhlo své diplomaty ze zemí, které uznaly kosovskou nezávislost. K těm se dnes připojily Nizozemsko a Švédsko a jejich počet tak vzrostl na 24.
