Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kostra nalezená v Opočně patřila ženě žijící před patnácti stoletími

  18:35aktualizováno  18:35
Archeologové rozlouskli téměř detektivní případ s nálezem kostry při výkopových pracích v Opočně. Ukázalo se, že pozůstatky patřily ženě, která žila před zhruba patnácti stoletími, v době stěhování národů To je pro oblast pod Orlickými horami ojedinělý nález.

Archeologický průzkum v Opočně - Martina Beková z Muzea Orlických hor pracuje na nalezených pozůstacích starého hradiště z roku 1068 a odkrývá plentu zbořeného valu. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Loni v dubnu začali dělníci hrabat základy pro přístřešek u ústavu sociální péče a narazili na kostru. V tu chvíli nebylo jasné, zda je to případ pro mordpartu, nebo archeologický nález.

Přivolaní policisté ostatky vykopali a usoudili, že jsou zřejmě hodně staré. Nález si proto přebrali archeologové z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Téměř po roce je jasno: kostra patřila nejspíš Germánce a je stará jeden a půl tisíce let. Pátrání ale zdaleka nebylo jednoduché.

Pochovaná žena se dívala směrem na východ

"Policisté odkryli hrob sice nahrubo, ale i tak bylo zřejmé, že kostra ležela na zádech s hlavou směřující k západu, tudíž s pohledem obráceným k východu. To potvrzoval i zbytek nohou, který jsme našli. Tato informace byla důležitá a jako v detektivce nás vedla dál. Bohužel u kostry nebyly vůbec žádné nálezy kromě železa, které se policistům rozpadlo a nic z něj nezbylo," říká archeoložka Martina Beková.

Archeologické nálezy v regionu

Zatímco pod Orlickými horami je nález ženy z doby stěhování národů ojedinělý, na Královéhradecku jsou takové objevy častější.

Archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha zmiňuje například pohřebiště v Lochenicích.

Vysvětluje, že lidé se na levém břehu Labe usazovali už od pravěku. Byla zde úrodná půda, příhodné klimatické podmínky a blízkost vody. "Navíc se zde křížily obchodní cesty," dodává archeolog.

Jeden z nejstarších hrobů pochází ze šestého tisíciletí před naším letopočtem z mladší doby kamenné. Archeologové ho objevili při stavbě silnice v Semonicích u Jaroměře.

V Opočně loni archeologové slavili i další úspěchy, když při rekonstrukci náměstí před tamním zámkem našli pozůstatky valu ze druhé poloviny 12. století, na jehož místě později stávala řemeslnická osada. Nálezy dokládají, že už předtím Opočno bylo osídleno. Potvrzují tak záznam z Kosmovy kroniky, kde je opočenské hradiště připomínáno už k roku 1068.

I tak se výběr možností, z kterého období by nález mohl pocházet, zužoval. "Mohli jsme vycházet z toho, že v hrobu není nic novodobého, takže není nový, a podle polohy jsme mohli určit, že to může být nějaký křesťanský pohřeb. Protože ale nebyl učiněn na hřbitově, měli jsme několik variant, z kterého období může být," líčí Beková.

Archeologové nakonec vybírali ze tří možností: buď je kostra hodně stará, nebo pochází z doby stěhování národů, nebo jde o válečný pohřeb, a proto u ní nebyly žádné další nálezy.

Podobně jako v novodobých detektivkách jim pomohly moderní vědecké metody. Antropologové v Praze nedávno určili stáří kostry pomocí uhlíku C14. "Vyšlo najevo, že kostra pochází z období 350 let po Kristu plus minus 150 let. Bylo nám tedy jasné, že se dostáváme do doby stěhování národů. Kdyby totiž byla starší, z doby římské, tehdy byly běžnější žárové hroby," vysvětluje archeoložka.

Rozhodlo stáří postříbřené spony

Aby mohli vědci provést analýzu, archeologové nalezené pozůstatky nečistili. Díky tomu se podařilo určit stáří kostry ještě podrobněji. Antropologové totiž mezi pozůstatky nalezli postříbřenou sponu.

"Ta precizně datovala kostru k roku 500 našeho letopočtu. Mezi pozůstatky se potom našel ještě drobný přívěšek na krk z nějaké lastury a dvě prasečí kosti. To byly pozůstatky jídla na poslední cestu. Detektivka se uzavřela: ze všech možných pramenů jsme zjistili, že máme první hrob z doby stěhování národů v Podorlicku. Žádné jiné nálezy z této doby tady nejsou," říká Beková.

Antropologům se podařilo určit, že kostra patřila ženě ve věku 25 až 30 let. Vysoká byla asi 160 centimetrů. "Byla to patrně Germánka," dodává archeoložka. Protože v blízkém okolí archeologové žádné nálezy z tohoto období neučinili, mohla být žena ojediněle pohřbena při pochodu svého kmene regionem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pozůstatky vesnice Debrné u Trutnova.
Debrné u Trutnova je vesnicí duchů, obyvatele vyhnala válka i odkaliště

Ještě před 70 lety bylo Debrné u Trutnova pulzující obcí, po odsunu sudetských Němců začala devastace. Přítomnost lidí v současnosti připomínají už jen...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.