Gang řádil nejen na západě země, ale i v dalších regionech nejméně tři roky. Velká část zisků plynula zřejmě po celou dobu do rodiny jednoho z šéfů plzeňského podsvětí Jindřicha Lemona. Ten spolu se synem čelí obvinění, že stáli v čele zločinecké skupiny. "Jde o člověka, který je velmi dobře známý v podsvětí i na policii. Od roku 1989 ale nebyl trestán. Nepracuje, uvádí, že nemá žádné příjmy, ale bydlí v rozlehlém domě a jezdí v luxusních vozech," řekl Antoš, aniž by ovšem Lemona jmenoval.
Gang získal nejméně sedm milionů korun
Zisky hlavních pachatelů odhadl vyšetřovatel na sedm milionů korun. Jeho kolegové připomněli, že již za minulého režimu hrál Lemon v Plzni přední roli v nelegálním obchodu s valutami a zahraničním zbožím a často byl vidět i při hazardních hrách.
Skupina pracovala jako obchodní organizace
Zločinecký gang pracoval jako dobře řízená obchodní organizace. "Zakázky získávali na oficiálních i neoficiálních akcích, kde se obchoduje se starožitnostmi. Podle toho typovali objekty. Na vloupání najímali zloděje, kterým za odcizené věci platili jen zlomek jejich hodnoty. Například za sochu za osm set tisíc korun dostali zloději zaplaceno jen patnáct tisíc. To je nutilo, aby v krádežích pokračovali," uvedl vyšetřovatel.
Na případu pracují i zahraniční policisté
Vlastní prodej kradených cenností probíhal v tuzemsku, vše ale nasvědčuje tomu, že většina věcí končila v zahraničí. Proto také na případu pracují i policisté z dalších zemí. "Způsobené škoda přesáhne deset milionů korun," sdělil Antoš. Zajistit se však doposud podařilo jen věci za jeden milion. Ty jsou navíc ve špatném stavu, neboť je zloději ukrývali na nevhodných místech.
Dosud obviněno sedm lidí
Obvinění z krádeží a podílnictví vyslechlo již sedm lidí. S výjimkou jednoho jsou za mřížemi. Kriminalisté však očekávají, že jejich počet se dále rozšíří. "Trestnou činnost nemohli provádět bez účasti legálních obchodníků se starožitnostmi. Část kradených věcí se ostatně našla právě u nich. Rozhodně za to budou muset nést odpovědnost, nemohou se vymlouvat, že nerozpoznali nelegální původ zboží," tvrdí policisté. Zatím ovšem žádný starožitník stíhán není.
Vyšetřovatel odmítl sdělit, jak se jeho kolegové dostali zlodějské bandě na stopu. Konstatoval pouze, že policisté pracovali na případu několik let. Jejich práci završilo v minulých dnech zatčení hlavních pachatelů v plzeňské restauraci Na spilce. "Byli zadrženi ve chvíli, kdy od kupce inkasovali padesát tisíc marek za šestnáct odcizených soch. Ty byly při akci zajištěny - zloději je měli uložené v autě," doplnil.
Většinu z nejméně sedmadvaceti svatostánků, které vykradli, si pachatelé vybírali v blízkosti hranice s Německem. I to mělo svou logiku - šlo zpravidla o kostely ze 14.-15. století, v nichž se bohoslužby konaly jen několikrát za rok. Policisté se proto o vloupáních dovídali se značným zpožděním, což dávalo pachatelům dost času na to, aby kořist v klidu prodali.
Největší škodu nicméně způsobili desítky kilometrů ve vnitrozemí, když v roce 1998 odnesli z kostela v Hradci u Stoda starožitnosti za čtyři a půl milionu korun. Kromě vykrádání kostelů a obchodování s odcizenými věcmi čeká podezřelé obvinění z další rozsáhlé trestné činnosti. "Jde zejména o vloupání do objektů státní správy," informoval vyšetřovatel. Více však o této části případu odmítl hovořit.
|
Vloupání do církevních objektů na západě Čech: 1993 93 5625 |
