Kostel svaté Kateřiny zůstane řádu

Nové Město - Kostel svaté Kateřiny na Novém Městě má zvláštní osud. Před čtvrtstoletím se uvažovalo o přestavbě celého areálu na nahrávací studio, v 90. letech zde chtěli radní zbudovat zrcadlové divadlo, v poslední době tady studenti Karlovy univerzity slavili majáles. Přestože se na výzdobě chrámu podílelo mnoho významných umělců, dlouhá léta chátral a marně volal po záchraně.

O to paradoxněji působí zápas, který nyní o tuto barokní památku svádějí občanské sdružení Dvojka sobě a církevní řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě.

Občanská iniciativa počítá s obnovou kostela a jeho dalším využitím jako koncertním sálem. "Hlavní část dramaturgie by měla tvořit hudba evropských národů a muzikoterapie," tvrdí mluvčí Dvojky Ivo Slavík.

Jaký je charakter a historie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě?

- Rytířský řád, v jehož konstituci je pomoc nemocným a sociálně potřebným spravuje v Evropě 150 nemocnic, lázní a hospiců. 

- V období 1. republiky vyvíjel řád i na území Československé republiky rozsáhlou humanitární činnost, staral se o nemocnice, lázně, domovy důchodců či školy. Tehdejší velmistr byl poslancem parlamentu.

- Ve třicátých letech dokonce řád poskytl státu patnáctimilionovou půjčku, kterou nežádal vrátit. Později byl jeho majetek zkonfiskován nacistickým a posléze komunistickým režimem.

- V Praze v současné době řád nemá ve vlastnictví žádný církevní objekt.

Město, které je v současnosti vlastníkem objektu, se rozhodlo upřednostnit církevní využití kostela. Podle radního Igora Němce se poučili z "Disneylandu" v kostele svatého Michala poblíž Staroměstského náměstí. Soukromá firma v něm provozuje multimediální show, což je terčem kritiky historiků i církve.

Smlouvu o dvacetiletém zapůjčení bývalého kateřinského kláštera řádu předloží Němec do tří neděl radě ke schválení. Členové Dvojky s tím však nesouhlasí. Jsou přesvědčeni, že jejich záměry by byly  přínosnější. Požaduje, aby magistrát ještě jednou zvážil obě varianty a otevřel veřejnou diskusi odborníků i řadových občanů.

Podle Igora Němce může sdružení své plány realizovat jinde. "V Praze je řada kostelů, ve kterých se bez problémů konají jak liturgické obřady, tak kulturní a společenské akce," tvrdí.

Achillovou patou obou konceptů je nedostatek peněz. Občanská iniciativa, která navíc dosud není řádně registrována, nemá žádné prostředky zajištěny.

Také podpis smlouvy s rytířským řádem by vyžadoval nemalou finanční injekci od města. "Velkou část nákladů na záchranu památky by zřejmě neslo město," připustil již dříve Němec. To podle radního Miloše Máši letos na rekonstrukci vyčlenilo přes 13 milionů korun.  Tato částka je však spíše symbolická - rekonstrukce si podle odhadů vyžádá až sto milionů korun.

Německý řád přitom není prvním projevem zájmu církve o bývalý kateřinský klášter. V roce 1997 se jednalo o využití kostela pro potřeby řeckokatolické církve. Ani ta však neměla peníze. Dotaci jí nikdo neposkytl a tím to skončilo.

Kostel sv. Kateřiny
Stavba je připisována významným barokním stavitelům Karlu Ignáci Dienzenhoferovi a Františku Maxmilianovi Kaňkovi. Autorem nástropní freskové výzdoby je Václav Vavřinec Reiner a štukové výzdoby sochař František Weis. Od roku 1961 do roku 1995 objekt spravovalo Muzeum hlavního města Prahy a užívalo ho jako depozitář. V 70. a 80. letech 20. století byla opravena fasáda kostela a částečně i věž. V roce 1995 si kostel pronajala společnost Svatá Kateřina, která v něm chtěla na vlastní náklady vybudovat zrcadlové divadlo. Záměr společnosti narazil na nesouhlas Všeobecné fakultní nemocnice jako vlastníka pozemku, přes který je jediný možný vstup do objektu.

Prostory bývalého kostela svaté Kateřiny by se měly stát, podobně jako kostel sv. Šimona a Judy, koncertní síní. (16. srpna 2001)

Kostel svaté Kateřiny na Novém Městě má zvláštní osud. Před čtvrtstoletím se uvažovalo o přestavbě celého areálu na nahrávací studio, v 90. letech zde chtěli radní zbudovat zrcadlové divadlo, v poslední době tady studenti Karlovy univerzity slavili majáles.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video