Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosovští Albánci volají po nezávislosti, Srbové se bojí

  8:58aktualizováno  9:48
Čas určený na vyřešení konečného statusu Kosova dnes vyprší. Od albánské většiny se čeká, že vyhlásí samostatnost. Nemusí to ale udělat hned. Možná v lednu, možná až v únoru. Jisté ale je, že cesta zpět k soužití se Srby je uzavřená. Na příkladu Kosovské Mitrovice je vidět, jak každý žije v jiném světě.

Most přes řeku Ibar rozděluje srbskou a albánskou část Kosovské Mitrovice | foto: Profimedia.cz

Miloš, čtyřicetiletý kosovský Srb, nám podal ruku, vzápětí se však otočil zády. Vadil mu můj tlumočník Jeton, Albánec, pro Miloše tedy nepřítel, se kterým si nemá co říct. I pro Jetona nebylo nic příjemného ocitnout se na druhé, srbské, straně mostu v Mitrovici. Řeka tvoří těžko překonatelnou hranici mezi zdejšími Albánci a Srby.

A co víc, albánská většina co nevidět, v lednu či v únoru, vyhlásí Kosovo "svým" nezávislým státem. To Kosovo zastrčené uprostřed Balkánu, které Srbové považují za kolébku své státnosti a kultury.

Právě dnes vyprší nejzazší termín pro mezinárodní vyjednavače, aby předložili OSN přijatelné řešení budoucího statusu Kosova.

Nenašli ho, a tak je jen otázkou týdnů, kdy zdejší Albánci vytvoří nejnovější stát v Evropě. Sice ho chtěli mít už dnes, 10. prosince, ale svět dal jasně najevo obavy, že překotná nezávislost by mohla vyvolat nové střety. Na patnáct tisíc vojáků NATO je v pohotovosti zasáhnout proti jakémukoli rozdmýchávání násilí, ať ze strany zklamaných Srbů či nadšených Albánců.

Rozdělené město
Po chvíli to Miloš přece jen nevydrží. "Ptáte se, jak se nám žije. Před lety jsem měl dům na druhé straně řeky. Všechno mi spálili, nic mi nezbylo. Tak jaký život to asi je" spustil nazlobeně, zatímco prstem ukazoval na Jetona. Pak se zase otočil zády.

Jeton se však nenechal zastrašit, Milošovi vyložil, že jeho otec žil pro změnu na srbské straně Mitrovice a taky musel odejít. "A tak je to asi správně, já jsem se svými a vy taky," shrnul situaci Miloš.

Nedaleký most přes řeku, před dvěma desetiletími živá spojnice, zel v tu chvíli prázdnotou. Na každé straně nepřetržitě postávají policejní hlídky, které kontrolují sporadicky přejíždějící auta.

Dva Milošovi druhové jsou hovornější. Kosovo odtržené od Srbska je pro ně stejně nepřijatelné jako pro Miloše rozhovor s Jetonem. "V takovém případě bychom my, kosovští Srbové, měli zůstat součástí Srbska. Albánci nám vládnout nebudou," říká Zoran. Ale spěšně dodává: "Nikdo ale nechce válku, chceme jen, aby se nám žilo lépe."

Strach i euforie
A v tom mu dají za pravdu i Albánci. Časy prosperujícího důlního průmyslu v Mitrovici jsou tytam. Zdejší oblast je sice bohatá na nerostné suroviny, ale doly a továrny jsou zavřené. Lidé nemají práci a od nezávislosti si slibují nový rozjezd ekonomiky.

"Už léta jsem nezaměstnaný. Od státu nic nedostáváme. Živí nás můj bratr," říká Albánec Rešepi, jeden z mála, který zrovna překročil most.

Při rozhovorech se Srby a Albánci v Kosovu jste svědky dvou stavů mysli: strachu a nedočkavé euforie. Srbové, dříve ti mocní a nadřazení, se bojí, co s nimi bude. "Máme strach. Pokud začne násilí, Srbové odejdou. Pro mě je to jasné, já se naštěstí brzy provdám do Srbska," říká Kristina, magistra v lékárně v městečku Strbce, malé srbské enklávě obklopené albánskými vesnicemi.

Cestou do srbského Strbce minete honosný památník vzdávající čest mrtvým bojovníkům Kosovské osvobozenecké armády, kteří bojovali v okolních lesích. Mohyla září novotou v barvách temně červené albánské vlajky s černým orlem uprostřed.

U vjezdu do města hlídkují ukrajinští vojáci jednotek KFOR, které dohlížejí na mírové soužití před osmi lety ještě bojujících etnik. Kostel a hřbitov s kříži pak podává jasné svědectví, že toto území je srbské. Jsou to dva světy. Zatímco v albánském Kosovu platíte eury, tady se používá srbská měna.

Potřebujeme se pohnout
"Odkud jste? Z Česka, aha, ale Slováci jsou na naší straně mnohem víc než vy," překvapí mě svou pohotovostí třicetiletý trafikant Vlado Stankovič. Dotkl se tak závažného dilematu, který Evropa ve vztahu ke Kosovu řeší. Velká většina evropských zemí je připravena nový stát uznat. Jsou však výjimky, obvykle státy, v nichž žijí „problematické“ menšiny. V případě Slovenska jsou to Maďaři, na Kypru Turci, ve Španělsku Baskové.

Přesto je znát, že se Západ snaží neopakovat chyby z počátku 90. let, kdy nedokázal postupovat jednotně a kdy překotné uznání samostatnosti Chorvatska některými státy EU přispělo k destabilizaci oblasti. "Je třeba udržet jednotu, ač nejspíš nebude stoprocentní. Už i proto, že nechceme ohrozit naše vojáky v oblasti," řekl jeden z unijních diplomatů v Prištině.

Kosovo bude sice papírově nezávislé, ale neobejde se bez vnější pomoci. Evropská unie ví, že musí novému státu, který bude patřit k nejchudším v Evropě, pomoci postavit se na nohy. Zejména pak v případě, že Srbsko bude blokovat dodávky energií do Kosova.

Není toho mnoho, v čem se Srbové a Albánci v Kosovu shodnou. V jednom ale ano. Stav nejistoty už nemůže příliš dlouho trvat. "Potřebujeme se hnout z místa, jen tak se nám bude žít lépe, se Srby, či bez nich," říká Iliriana Gaši, lékařka v Prištině.

. Problém Kosovo

Srbové a Albánci se o oblast Kosova přetahují už dlouhá staletí. Albánci se považují za potomky starověkého kmene Ilyrů, kteří tu žili dávno před příchodem Srbů. Srbové zde zase založili stát, který vydržel do příchodů Osmanů ve 14. století.

Poslední válku v Kosovu vyvolaly snahy Slobodana Miloševiče potlačit albánské touhy obrodit národ žijící pod srbskou nadvládou. Válka skončila po bombardování Srbska NATO v roce 1999. Od té doby je Kosovo pod správou OSN.

Nyní je pro kosovské Albánce jedinou možnou cestou nezávislost. Srbové s podporou Ruska to odmítají.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Americká zpěvačka Kesha vystoupila v pražském klubu Sasazu (18. července 2013,...
Hudebnímu průmyslu vládnou bílí muži, zjistil průzkum. Ženám vadí arogance

V hudebním světě jsou ženy a příslušníci etnických menšin stále v minoritním zastoupení, zvlášť na vedoucích a manažerských pozicích. Upozornil na to průzkum...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.