Srbsko na rozdíl od Kosova nemá žádný důvod k oslavám. Před rokem ztratilo region, kde se rodila srbská státnost. Bitva s Turky na Kosově poli v červnu 1389 znamenala pád Srbska do područí Osmanské říše.
Bělehrad minulý rok požádal o posouzení kosovské nezávislosti Valné shromáždění OSN, to si zase vyžádalo právní posouzení situace u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Byl to první úspěch Srbů na diplomatické úrovni. Rozhodování ale může trvat roky a navíc nebude závazné.
KOSOVO SLAVÍ ROK SVÉ NEZÁVISLOSTISamostatnému Kosovu je rok, problémy trvají |
"Jedině na základě výroku soudu jsme ochotni jednat o budoucím statusu Kosova a případném kompromisním řešení," řekl Boris Tadič v rozhovoru, který poskytl agentuře Reuters.
Nezávislost Kosova Bělehrad nemůže uznat
Srbský prezident připustil, že Srbsko bude respektovat rozhodnutí soudu, ale zároveň podotkl, že se ve vztahu Bělehradu ke Kosovu nic nemění. "Srbsko samo nepodnikne žádný krok, který by mohl znamenat uznání kosovské nezávislosti," řekl Tadič.
V Kosovu jsou i deset let po konci bombardování NATO, které ukončilo akce srbské armády proti Albáncům, jednotky Aliance. V zemi působí i mise OSN a EU. Více než 200 tisíc Srbů, kteří se obávali represí ze strany Albánců, pak opustilo zemi. Desítky tisíc jich ale na severu Kosova zůstaly.
"Srbsko si přeje, aby se do Kosova vrátil normální život," řekl Tadič. "Ochrana lidí a práv menšin je v Kosovu stále neúnosná a my nevidíme, že by se do oblasti chtěli Srbové vracet," uvedl Tadič.
Tadič: Netušíme, kde je Mladič
Kosovo do této chvíle uznalo 54 států včetně USA a dvaadvaceti členů EU. Proti jsou hlavně dva členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko a Čína.
Tadič k tomu v rozhovoru uvedl, že Srbsko nebude blokovat přístup Kosova do mezinárodních finančních institucí, pokud ale region bude v těchto institucích reprezentovat mise OSN.
Mezinárodní měnový fond uznal nezávislost Kosova minulý rok a prohlásil, že bude členství Prištiny pravidelně posuzovat. Kosovo také požádalo o členství ve Světové bance.
Srbsko má v současnosti s EU podepsanou takzvanou Stabilizační a asociační dohodu, která je prvním krokem k plnému členství v EU. "Jsem praktický muž, plné členství je pro nás mnohem důležitější než pozvánka," řekl v rozhovoru Tadič.
Z EU ale zaznívají hlasy, že plné členství je možné ve chvíli, kdy bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladič stane před soudem v Haagu.
"Nevíme, kde se Mladič ukrývá. Srbsko posílí pátrání a použije všechny své ekonomické zdroje, aby ho dopadlo," uvedl Tadič.