"Nyní je situace v zemi klidná, ale stále musíme být připraveni," řekl natoaktual.cz velitel KFOR, italský generál Giuseppe Valotto.
Upozornil, že budoucnost Kosova je stále nejasná. Jednání mezi Srby a kosovskými Albánci o budoucnosti země, která je oficiálně stále součástí Srbska, byla zahájena letos v únoru.
Kosovští Albánci chtějí dosáhnout nezávislosti provincie, zatímco Bělehrad je ochoten přiznat území pouze širokou autonomii. Experti připouštějí, že během jednání se zvýší napětí mezi národnostními komunitami v Kosovu.
"Kosovo může být problém, nedokáži říci, jak dlouho tady vojáci zůstanou. Je sice klid, ale napětí může eskalovat během několika málo hodin. Situace není taková, že by se Kosovo obešlo bez vojenské přítomnosti zahraničních zemí," konstatoval velitel 8. českého kontingentu v Kosovu Miroslav Hlaváč, který se tento týden vrátil z půlroční kosovské mise.
"Žádné větší problémy jsme půl roku neměli, ale situace se v Kosovu může změnit velmi rychle," dodal Hlaváč. Připomněl události z března 2004, kdy kosovští Albánci napadli srbskou menšinu. Vypalovali kostely i domy. Při rozsáhlých nepokojích tehdy zemřely zhruba tři desítky lidí.
Od vojenského zásahu Aliance proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v roce 1999 zůstává Kosovo pod správou OSN a NATO.
V současnosti v oblasti působí 17 tisíc vojáků mírových sil KFOR pod velením NATO.
Aliance začala navíc v zemi rozmisťovat další stovky vojáků, kteří by měli provádět operace po celém Kosovu.
Prapor o síle 600 německých vojáků zůstane v provincii ale jen dočasně. Posily přicházejí do Kosova v době, kdy mezinárodní zprostředkovatelé stupňují úsilí o vyřešení sporného statusu provincie.
