Kosovský prezident během setkání s Rasmussenem v Prištině uvedl, že "doufá, že i malé země se mohou podílet na mírových operacích NATO v zahraničí".
Nově budované Kosovské bezpečnostní síly (KSF) mají v současné době asi 2 500 příslušníků. Jsou vyzbrojeny jen lehkými zbraněmi a za jejich výcvik zodpovídají specialisté NATO. Od letošního června mohou do jednotek vstoupit i někteří bývalí bojovníci rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády (UÇK).
Bezpečnostní jednotky vznikly letos v lednu. Oddíly mají být podle plánu multietnické, členy tedy mají být kromě kosovských Albánců i Srbové. Příslušníci KSF se mají zapojovat například do řešení krizí, civilní ochrany, odstraňování nevybuchlé munice nebo potlačování nepokojů.
Výstroj a výzbroj jednotkám dodali Američané a Němci. Výcvik mají na starost především britští specialisté. Podle Aliance nemá jít o armádní oddíly. Příslušníci KSF mají zastávat spíše policejní práci.
Rasmussen po jednání v Kosovu zopakoval, že NATO plánuje do ledna příštího roku stáhnout z Kosova část jednotek mírových sil. Ze současných 14 tisíc vojáků by mělo v zemi zůstat pouze 10 tisíc mužů. Podle Rasmussena to ale závisí na bezpečnostní situaci.
"Měli by pokračovat v dobré práci, je toho potřeba udělat ještě moc, a to zejména v posílení právního státu a zajištění bezpečnosti všech lidí v Kosovu bez ohledu na etnický původ," řekl Rasmussen. Jak dodal, Kosovo zůstává jednou z priorit Aliance.
Jednotky NATO působí v zemí nepřetržitě od roku 1999. Tehdy v Kosovou operovalo 50 tisíc vojáků.
