Povolební vývoj v Kosovu bedlivě sleduje Evropská unie i NATO. Podle předběžných výsledků voleb v jihosrbské provincii Kosovo zvítězila Demokratická strana Kosova (PDK).
Lídr uskupení, bývalý povstalecký velitel kosovských Albánců Hashim Thaçi, se již sám prohlásil za vítěze a svým voličům slíbil rychlé vyhlášení nezávislosti provincie. - více zde
Obavy z další vlny násilností na Balkáně jsou podle historika Vladimíra Nálevky z Univerzity Karlovy zcela na místě. "Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova může rozdmýchat oheň na pomyslném sudu střelného prachu," řekl Nálevka. Navíc může být precedentní pro jiné národnostní menšiny v Evropě, například v Baskicku.
Podle politoložky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Věry Stojarové, která se zabývá balkánskou otázkou, může vyhlášení nezávislosti způsobit dalekosáhlé problémy a to nejen ve vztahu Srbů a kosovských Albánců.
"Lze počítat s tím, že nezávislost Kosova uznají například Spojené státy. Problém se shodnout bude mít ale Evropská unie, kterou osud Kosova jistě rozdělí," konstatovala. Vyloučit podle ní nelze ani další vlnu násilí mezi Srby a kosovskými Albánci.
"Násilí může propuknout i v samotném jihovýchodním Srbsku, kde žije albánská menšina. Budou si říkat, že když lze nezávislosti dosáhnout takto silou, proč by neměli mít nezávislost i oni. Srbská vláda pak může na svém území povolat armádu," dodala Stojarová.
"Situace v jihovýchodním Srbsku a severozápadní Makedonii bude přímo závislá na situaci v Kosovu. Právě na těchto územích existují struktury radikálů," uvedl srbský politolog Srdjan Prtina z Fakulty mezinárodních vztahů a evropských studií v Brně.
NATO v Kosovu posílilo
Kosovo je od roku 1999 pod správou OSN. Formálně je však stále součástí Srbska. Na klid v oblasti dohlížejí tisíce vojáků mírové mise KFOR pod velením NATO.
Možné vyhlášení nezávislosti a zvýšení napětí mezi etniky v Kosovu Aliance zatím nijak nekomentovala. "Pro Alianci je důležitý výsledek rozhovorů mezi kosovskými Albánci a Srby, které ještě neskončily," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Připomněl ale, že kvůli zajištění bezpečnosti během voleb a kvůli situaci po nich Aliance do země povolala posily včetně záložní jednotky českých vojáků.
"Aliance dělá všechno, aby jednotky KFOR mohly splnit všechny úkoly, ať v Kosovu nastane jakákoliv situace," dodal. - více zde
Evropská unie není jednotná
Kosovští Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik tisíc, si přejí zůstat součástí Srbska.
Nezávislost srbské provincie Kosovo podporuje většina ze sedmadvaceti členských států EU, ale ne všechny. Ministři zahraničí EU proto kosovské předáky vyzvali, aby s vyhlášením nezávislosti nespěchali.
Vítěz sobotních voleb Hashim Thaçi poté zmírnil svá radikální povolební prohlášení, v nichž mluvil o okamžitém osamostatnění Kosova a vyhlášení nezávislosti provincie na Srbsku. Podle něj bude jeho vláda veškeré své kroky týkající se budoucího postavení Kosova koordinovat se Spojenými státy i Evropskou unií.
V Bruselu navíc dnes začíná pod vedením takzvané trojky, tedy zástupců USA, EU a Ruska, další kolo vyjednávání mezi kosovskými Albánci a Srby o konečném statutu Kosova. Veškerá předchozí kola rozhovorů ale skončila bezvýsledně.
Výsledky jednání s etnickými Albánci a Srby mají dostat podobu zprávy, jež má být generálnímu tajemníkovi OSN předložena do 10. prosince.
