Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosovo nemá mít regulérní armádu, varují NATO i USA

  21:01aktualizováno  21:01
Představitelé NATO i Spojených států zrazují Kosovo od přijetí zákona, který by umožnil bez změny ústavy, aby se lehce vyzbrojené Kosovské bezpečnostní síly (KSF) změnily v regulérní pravidelnou armádu. Spojenci by v takovém případě mohli omezit pomoc Kosovu s výcvikem jednotek.

Kosovský prezident Hashim Thaçi při rozhovoru s novináři v Prištině (16. ledna 2017) | foto: Reuters

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve středečním rozhovoru s kosovskými představiteli tlumočil vážné znepokojení spojenců nad návrhem zákona, který by umožnil transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) do podoby regulérní armády. A to dokonce beze změn v kosovské ústavě.

„Jednostranné kroky, jako tyto, nejsou neužitečné,“ uvedl Stoltenberg v rozhovoru s úřadujícím kosovským premiérem Isou Mustafou i prezidentem Hashimem Thaçim.

Kosovo

V zemi žije zhruba 1,9 milionů lidí, převážně Albánců. Země o rozloze necelých 11 tisíc kilometrů čtverečných patří k nejchudším státům Evropy a je odkázána na pomoc Západu.

Vedení kosovských Albánců v únoru 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku poté, co Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal životy asi 10 tisíc lidí, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů.

Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. To zemi stále považuje za součást svého území.

Stoltenberg varoval, že pokud budou kosovští lídři takto pokračovat, „bude NATO muset přehodnotit svou míru angažovanosti, zejména pokud jde o budování kapacit“ kosovských sil.

Podobně reagovaly také Spojené státy. Americké velvyslanectví v oficiálním prohlášení uvedlo, že „přijetí současného návrhu zákona by přimělo přehodnotit bilaterální spolupráci a dlouhodobou pomoc“ Spojených států.

Lehce vyzbrojené Kosovské bezpečnostní síly vznikly v roce 2009 s tím, že mají být multietnickým bezpečnostním sborem, který se zpočátku měl zapojovat do řešení krizí, civilní ochrany, odstraňování nevybuchlé munice nebo potlačování nepokojů a vykonávat tedy spíše policejní práci.

Tento týden v úterý však právě kosovský prezident Thaçi předložil do parlamentu návrh zákona, který by „bezpečnostní jednotky“ proměnil v regulérní armádu. Transformace KSF v pravidelnou armádu je podle podle jeho slov normální krok svrchovaného a nezávislého státu.

KSF mají nyní zhruba 4 000 příslušníků a dalších 2 500 záložníků. Podle Thaçiho plánu by se početní stav zvýšil na 5 000 vojáků a 3000 záložníků.

Plán kosovského prezidenta okamžitě ostře odsoudilo sousední Srbsko, které jednostranně vyhlášenou nezávislost své dřívější provincie neuznává. Bělehrad chce prý využít „veškeré politické prostředky,“ aby budování kosovské armády zabránil.

Srbský premiér Aleksandar Vučić uvedl, že očekává „pomoc a podporu“ ze strany Evropské unie, Spojených států a Ruska.

Vztahy mezi Kosovem a Srbskem jsou stále napjaté. Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, kterou uznalo 114 zemí světa. Samostatnost země ale neuznávají kromě Srbska také Rusko nebo Čína.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.