Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosmická technika zjišťuje zdraví lesů

aktualizováno 
Na světě jsou jen čtyři země, kde americký Národní úřad pro kosmický výzkum NASA zkouší v současnosti supermoderní technologii dálkového zkoumání zemského povrchu: Spojené státy, Kanada, Německo a Česko. V naší republice se tato technologie využívá k monitorování zdravotního stavu lesů v Krušných horách. I díky tomuto unikátnímu výzkumu je dnes možné konstatovat, že se smrky ztepilé v některých horských oblastech začínají vzpamatovávat.

"Krušné hory jsou ideální přírodní laboratoří, kde můžeme pozorovat jednotlivé stupně poškození, a zároveň nám to umožňuje využít nové technologie," říká profesor Barrett Rock z Univerzity New Hampshire, který je hlavním řešitelem výzkumného projektu NASA v Čechách. "Poprvé jsem přijel do Krušných hor v roce 1989 a uvědomil jsem si obrovský rozsah poškození lesů. Znečištění této oblasti je jedno z největších na Zemi. Rozhodl jsem se využít satelitního systému NASA pro monitoring tohoto poškození."

Pro NASA to byl dobrý nápad
Barrett Rock zorganizoval v roce 1991 také první terénní studie, které poskytly důkaz silného poškození porostu zejména v oblasti Kovářské a Božího Daru. V roce 1995 publikoval jeho tým detailní zprávu o poškození lesa v Krušných horách, která vycházela z údajů satelitu Landsat. Už tehdy Rocka překvapilo, jak se zdravotní stav porostu ve sledované části Krušných hor od Přebuze po Kovářskou začíná zlepšovat. "Poškozování lesů se snižuje například díky omezení povrchové těžby, odsířením elektráren a také vápněním lesů, které snižuje kyselost půdy," říká Barrett Rock. "Na základě studie z roku 1991 jsme ovšem také zjistili, že možnosti satelitního monitorování jsou limitovány. Odhalí sice mrtvé nebo těžce poškozené stromy, ale neřekne nám nic o počátečních stádiích poškození." S Janou Albrechtovou z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, s níž americký vědec spolupracuje zhruba čtyři roky, předložil NASA návrh na vyzkoušení nových technologií v Česku. "Zdálo se jim to jako dobrý nápad, a tak se Krušné hory staly místem, kde NASA zkouší nové technologie, které umožňují monitoring už počátečních stádií poškození," vysvětluje Rock. Díky zjištění časných stádií poškození smrkového porostu lze lépe a rychleji poznat, co negativní změny v lese způsobilo. Pro civilní účely jsou přístroje zatím umístěny v letadle, v nejbližších dnech by měly být vyneseny i na oběžnou dráhu. Jana Albrechtová zároveň zkoumá se svými studenty skutečný zdravotní stav stromů v lese pomocí laboratorních rozborů. "Analyzovali jsme v jehlicích například obsah chlorofylu a dalších přídatných barviv, které ukazují zdravotní stav stromů. Zkoumali jsme také vnitřní strukturu jehlic, která může být ovlivněna nepříznivými podmínkami okolního prostředí," vysvětluje Albrechtová.

Antonov, pilot migu a americké senzory
V roce 1998 vylétl nad Krušné hory dvakrát vrtulový letoun Antonov se senzory NASA v trupu. "Před deseti lety by mě nenapadlo, že v sovětském letounu pilotovaném bývalým letcem stihačky MiG-23 budou americké senzory NASA. Jsem rád, že jsme dokázali přejít od nepřátelského vztahu ke spojenectví proti společnému nepříteli - znečištění ovzduší," říká americký badatel. Unikátní sondy NASA, které dokážou rozpoznat i počáteční fáze poškození smrku, nyní používá rovněž americká armáda na svých satelitech. K čemu je využívá, o tom americký expert nechtěl mluvit. V současné době výsledky výzkumu vyhodnocují badatelé a některé závěry už vyšly v zahraničních odborných publikacích. "Lesy v Krušných horách jsou v lepším stavu, než byly v roce 1991. A jsou i v lepším stavu, než byly v roce 1995, což nám potvrdily senzory," tvrdí Barrett Rock. Okamžitě však dodává: "Monitorujeme jen určitou část Krušných hor, a v ní jsme neviděli poškození většího rozsahu. Je docela možné, že v jiných oblastech je situace jiná." Rockovy poznatky potvrzuje náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Bohumír Lomský. "Jsou oblasti, kde se situace zlepšuje, jsou ale i místa, kde se zdravotní stav naopak zhoršuje," říká Lomský. Smrky nyní žloutnou zejména na jihozápadě Krušných hor, kde tým Barretta Rocka situaci nemonitoroval. "V půdě ubývá živin, zejména hořčíku, který je pro smrky velmi důležitý," vysvětluje Lomský. Naopak některé starší stromy, které na severovýchodě Krušných hor zasáhla ekologická katastrofa na přelomu let 1995 a 1996 a jež vypadaly, že nepřežijí, se vzpamatovávají. Mnoho stromů však umřelo bezprostředně po zimě před pěti roky a pak i v následujících letech.

Ve vápnění porostu se bude pokračovat
Barrett Rock soudí, že Krušným horám nyní nejvíce pomůže další snižování emisí a opětovné vápnění. "Myslím, že pak se bude stav zlepšovat," odhaduje vědec, který se minulý týden setkal asi s patnácti českými vědeckými pracovníky a probíral s nimi možnosti další spolupráce na projektu Krušné hory. Podle předpokladů ministerstva životního prostředí by emise z kotelen a domácích výtopen měly nadále klesat. Horší to bude se škodlivinami z automobilové dopravy, aut totiž pořád přibývá. "Dalším faktorem, který může stav lesů ovlivnit, je globální oteplování," míní Barrett Rock. Česká vláda minulý týden rozhodla, že se ve vápnění a hnojení lesů v Krušných horách bude pokračovat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.