Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosmická stanice bude vidět jako jasná hvězda

  0:47aktualizováno  0:47
Pokud bude v pondělí večer jasná obloha, budou moci lidé na jižní a jihovýchodní Moravě na okamžik poprvé spatřit nad obzorem letící jasně zářící objekt – kosmickou stanici ISS, kterou se nedávno americkým astronautům z raketoplánu Endeavour podařilo roztáhnout do plné délky 33 metrů a rozpětí téměř 73 metrů. Je to dosud nejrozměrnější plošná konstrukce vypuštěná lidmi na oběžnou dráhu kolem Země.
Kosmonauti upravují provoz panelů

Kosmonauti upravují provoz panelů - Američtí astronauté Carlos Noriega (vlevo) a Joe Tanner z raketoplánu Endeavour znovu vystoupili do kosmického prostoru, kde upravovali provoz solárních panelů Mezinárodní vesmírné stanice. (7. prosince 2000) | foto: ČTK

Chcete vidět přelet ISS na vlastní oči? ZDE najdete tabulku, kdy a kde to bude možné.
„Díky této obrovské ploše nových panelů vzrostlo také množství slunečního záření, které se od stanice odráží, a proto se obrovsky zvětšila jasnost tohoto objektu na obloze. V optimálním případě, tedy když bude vhodně osvětlena Sluncem, představuje jasnější objekt, než jakým jsou i ty nejjasnější hvězdy či planety na obloze,“ uvedl Antonín Vítek z Akademie věd, který pohyb kosmických stanic ve vesmíru podrobně sleduje.

Proto je nyní velmi jednoduché kosmickou stanici, která se pohybuje ve výšce zhruba 380 kilometrů, pozorovat – samozřejmě za bezoblačného počasí a za tmy. “Lze ji vidět bez jakýchkoli optických přístrojů pouhým okem jako velmi jasnou pomalu se pohybující hvězdu,” řekl Vítek.

Vzhledem k roční době je nyní Slunce v noci hluboko pod obzorem, a proto většina pozorovatelných přeletů ISS nad Českem probíhá podle jediného scénáře: stanice se objeví nad jihozápadním až jižním obzorem, pomalu šikmo stoupá zprava doleva a pak se náhle ztratí, aniž by zalétla za obzor. To totiž zmizí v zemském stínu.

Přes území republiky přeletí ISS poprvé v pondělí, a to v 17:58, na jihovýchodě zeemě. V dalších dnech bude vždy zhruba od půl šesté do sedmé večer viditelná i v dalších regionech. “To bude trvat asi deset dní. Pak se přelety přesunou na druhou polovinu noci a po zhruba třech týdnech bude stanice přelétat Evropu ve dne a nebude vidět,” dodal Vítek.

Podstatně lepší pozorovací podmínky budou za půl roku, koncem jara a v létě, kdy bude vidět po delší dobu i uprostřed noci.

Antonín Vítek uvedl, že kosmická stanice obíhá kolem Země po dráze, která má sklon k rovníku 51,6°. To znamená, že postupně přelétává nad těmi oblastmi Země, které leží mezi 51,6° severní a jižní šířky, tedy i nad Českou republikou. Jeden oběh kolem Země stihne přibližně jednou za 92 minut. Za tuto dobu se Země otočí přibližně o 23° směrem na východ. Stanice se proto “nevrátí” nad stejné místo, ale přelétne o těch 23° západněji. Situace se navíc komplikuje i tím, že rovina dráhy se různými vlivy stáčí.

Přesné předpovědi, kdy stanice přelétá a kde bude na obloze vidět, se dají dělat nejvýše na týden až deset dní dopředu. Dráha stanice se totiž s časem mění. Atmosféra, byť ve výšce 380 kilometrů velmi řídká, stanici brzdí a její dráha se proto snižuje o půl až půldruhého kilometru za týden a úměrně tomu se zkracuje doba oběhu. “Proto je třeba čas od času udělat korekci dráhy a stanici ´vystrkat´ zpět do původní výše, jinak by brzy spadla na Zemi,” vysvětlil Vítek.

To vše – brždění i korekce dráhy - znemožňuje skutečně dlouhodobé předpovědi viditelnosti.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmický prostor (NASA) publikuje každodenně nejčerstvější údaje o oběžných drahách přibližně 8000 lidskou rukou vyrobených a do vesmíru vypuštěných těles, mezi nimi i stanice ISS. Na základě těchto údajů – elementů dráhy – a předpovědi o očekávaném stavu zemské atmosféry, je možno pomocí složitých vzorců spočítat na počítači předpokládanou polohu kterékoli družice na několik dní dopředu. Z toho vycházejí i tabulky, které iDNES jako první zveřejňuje.

Všichni, kdo se na budování a využívání ISS podílejí, počítají s tím, že bude v provozu nejméně do roku 2020. Horší osud čeká ruskou stanici Mir, která je také občas viditelná, a to bez problémů pouhým okem, byť podstatně méně jasná, než ISS. Po necelých 15 letech provozu ji mají Rusové koncem února 2001 svést z dráhy, aby dopadla do pustých končin jižního Pacifiku, uvedl Antonín Vítek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.