Chcete vidět přelet ISS na vlastní oči? ZDE najdete tabulku, kdy a kde to bude možné. |
Proto je nyní velmi jednoduché kosmickou stanici, která se pohybuje ve výšce zhruba 380 kilometrů, pozorovat – samozřejmě za bezoblačného počasí a za tmy. “Lze ji vidět bez jakýchkoli optických přístrojů pouhým okem jako velmi jasnou pomalu se pohybující hvězdu,” řekl Vítek.
Vzhledem k roční době je nyní Slunce v noci hluboko pod obzorem, a proto většina pozorovatelných přeletů ISS nad Českem probíhá podle jediného scénáře: stanice se objeví nad jihozápadním až jižním obzorem, pomalu šikmo stoupá zprava doleva a pak se náhle ztratí, aniž by zalétla za obzor. To totiž zmizí v zemském stínu.
Přes území republiky přeletí ISS poprvé v pondělí, a to v 17:58, na jihovýchodě zeemě. V dalších dnech bude vždy zhruba od půl šesté do sedmé večer viditelná i v dalších regionech. “To bude trvat asi deset dní. Pak se přelety přesunou na druhou polovinu noci a po zhruba třech týdnech bude stanice přelétat Evropu ve dne a nebude vidět,” dodal Vítek.
Podstatně lepší pozorovací podmínky budou za půl roku, koncem jara a v létě, kdy bude vidět po delší dobu i uprostřed noci.
Antonín Vítek uvedl, že kosmická stanice obíhá kolem Země po dráze, která má sklon k rovníku 51,6°. To znamená, že postupně přelétává nad těmi oblastmi Země, které leží mezi 51,6° severní a jižní šířky, tedy i nad Českou republikou. Jeden oběh kolem Země stihne přibližně jednou za 92 minut. Za tuto dobu se Země otočí přibližně o 23° směrem na východ. Stanice se proto “nevrátí” nad stejné místo, ale přelétne o těch 23° západněji. Situace se navíc komplikuje i tím, že rovina dráhy se různými vlivy stáčí.
Přesné předpovědi, kdy stanice přelétá a kde bude na obloze vidět, se dají dělat nejvýše na týden až deset dní dopředu. Dráha stanice se totiž s časem mění. Atmosféra, byť ve výšce 380 kilometrů velmi řídká, stanici brzdí a její dráha se proto snižuje o půl až půldruhého kilometru za týden a úměrně tomu se zkracuje doba oběhu. “Proto je třeba čas od času udělat korekci dráhy a stanici ´vystrkat´ zpět do původní výše, jinak by brzy spadla na Zemi,” vysvětlil Vítek.
To vše – brždění i korekce dráhy - znemožňuje skutečně dlouhodobé předpovědi viditelnosti.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmický prostor (NASA) publikuje každodenně nejčerstvější údaje o oběžných drahách přibližně 8000 lidskou rukou vyrobených a do vesmíru vypuštěných těles, mezi nimi i stanice ISS. Na základě těchto údajů – elementů dráhy – a předpovědi o očekávaném stavu zemské atmosféry, je možno pomocí složitých vzorců spočítat na počítači předpokládanou polohu kterékoli družice na několik dní dopředu. Z toho vycházejí i tabulky, které iDNES jako první zveřejňuje.
Všichni, kdo se na budování a využívání ISS podílejí, počítají s tím, že bude v provozu nejméně do roku 2020. Horší osud čeká ruskou stanici Mir, která je také občas viditelná, a to bez problémů pouhým okem, byť podstatně méně jasná, než ISS. Po necelých 15 letech provozu ji mají Rusové koncem února 2001 svést z dráhy, aby dopadla do pustých končin jižního Pacifiku, uvedl Antonín Vítek.