Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosmická stanice bude vidět jako jasná hvězda

  0:47aktualizováno  0:47
Pokud bude v pondělí večer jasná obloha, budou moci lidé na jižní a jihovýchodní Moravě na okamžik poprvé spatřit nad obzorem letící jasně zářící objekt – kosmickou stanici ISS, kterou se nedávno americkým astronautům z raketoplánu Endeavour podařilo roztáhnout do plné délky 33 metrů a rozpětí téměř 73 metrů. Je to dosud nejrozměrnější plošná konstrukce vypuštěná lidmi na oběžnou dráhu kolem Země.
Kosmonauti upravují provoz panelů

Kosmonauti upravují provoz panelů - Američtí astronauté Carlos Noriega (vlevo) a Joe Tanner z raketoplánu Endeavour znovu vystoupili do kosmického prostoru, kde upravovali provoz solárních panelů Mezinárodní vesmírné stanice. (7. prosince 2000) | foto: ČTK

Chcete vidět přelet ISS na vlastní oči? ZDE najdete tabulku, kdy a kde to bude možné.
„Díky této obrovské ploše nových panelů vzrostlo také množství slunečního záření, které se od stanice odráží, a proto se obrovsky zvětšila jasnost tohoto objektu na obloze. V optimálním případě, tedy když bude vhodně osvětlena Sluncem, představuje jasnější objekt, než jakým jsou i ty nejjasnější hvězdy či planety na obloze,“ uvedl Antonín Vítek z Akademie věd, který pohyb kosmických stanic ve vesmíru podrobně sleduje.

Proto je nyní velmi jednoduché kosmickou stanici, která se pohybuje ve výšce zhruba 380 kilometrů, pozorovat – samozřejmě za bezoblačného počasí a za tmy. “Lze ji vidět bez jakýchkoli optických přístrojů pouhým okem jako velmi jasnou pomalu se pohybující hvězdu,” řekl Vítek.

Vzhledem k roční době je nyní Slunce v noci hluboko pod obzorem, a proto většina pozorovatelných přeletů ISS nad Českem probíhá podle jediného scénáře: stanice se objeví nad jihozápadním až jižním obzorem, pomalu šikmo stoupá zprava doleva a pak se náhle ztratí, aniž by zalétla za obzor. To totiž zmizí v zemském stínu.

Přes území republiky přeletí ISS poprvé v pondělí, a to v 17:58, na jihovýchodě zeemě. V dalších dnech bude vždy zhruba od půl šesté do sedmé večer viditelná i v dalších regionech. “To bude trvat asi deset dní. Pak se přelety přesunou na druhou polovinu noci a po zhruba třech týdnech bude stanice přelétat Evropu ve dne a nebude vidět,” dodal Vítek.

Podstatně lepší pozorovací podmínky budou za půl roku, koncem jara a v létě, kdy bude vidět po delší dobu i uprostřed noci.

Antonín Vítek uvedl, že kosmická stanice obíhá kolem Země po dráze, která má sklon k rovníku 51,6°. To znamená, že postupně přelétává nad těmi oblastmi Země, které leží mezi 51,6° severní a jižní šířky, tedy i nad Českou republikou. Jeden oběh kolem Země stihne přibližně jednou za 92 minut. Za tuto dobu se Země otočí přibližně o 23° směrem na východ. Stanice se proto “nevrátí” nad stejné místo, ale přelétne o těch 23° západněji. Situace se navíc komplikuje i tím, že rovina dráhy se různými vlivy stáčí.

Přesné předpovědi, kdy stanice přelétá a kde bude na obloze vidět, se dají dělat nejvýše na týden až deset dní dopředu. Dráha stanice se totiž s časem mění. Atmosféra, byť ve výšce 380 kilometrů velmi řídká, stanici brzdí a její dráha se proto snižuje o půl až půldruhého kilometru za týden a úměrně tomu se zkracuje doba oběhu. “Proto je třeba čas od času udělat korekci dráhy a stanici ´vystrkat´ zpět do původní výše, jinak by brzy spadla na Zemi,” vysvětlil Vítek.

To vše – brždění i korekce dráhy - znemožňuje skutečně dlouhodobé předpovědi viditelnosti.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmický prostor (NASA) publikuje každodenně nejčerstvější údaje o oběžných drahách přibližně 8000 lidskou rukou vyrobených a do vesmíru vypuštěných těles, mezi nimi i stanice ISS. Na základě těchto údajů – elementů dráhy – a předpovědi o očekávaném stavu zemské atmosféry, je možno pomocí složitých vzorců spočítat na počítači předpokládanou polohu kterékoli družice na několik dní dopředu. Z toho vycházejí i tabulky, které iDNES jako první zveřejňuje.

Všichni, kdo se na budování a využívání ISS podílejí, počítají s tím, že bude v provozu nejméně do roku 2020. Horší osud čeká ruskou stanici Mir, která je také občas viditelná, a to bez problémů pouhým okem, byť podstatně méně jasná, než ISS. Po necelých 15 letech provozu ji mají Rusové koncem února 2001 svést z dráhy, aby dopadla do pustých končin jižního Pacifiku, uvedl Antonín Vítek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.