Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Afghánistán sžírá korupce. Za Talibanu byli lidé poctivější, tvrdí místní

  20:37aktualizováno  20:37
Afghánistán se pomalu, ale jistě učí žít v demokracii. Ta však s sebou přinesla i problém korupce, který v posledních letech ztěžuje život tamním obyvatelům. Mnozí tak volají po návratu vlády Talibanu, za kterého byl prý život v zemi mnohem poctivější.

Korupce v posledních letech drtí Afghánistán. | foto: Profimedia.cz

Americká vojska sice svrhla vládnoucí režim islamistického Talibanu, do země však přinesla také "vymoženosti" západních civilizací, které zde do té doby téměř neznali. Sami Afghánci potvrzují, že korupce v posledních letech stále více ovládá jejich životy. Na velké kauzy a skandální odhalení médií však nedochází, pro pochopení korupcí prolezlého systému však stačí prostá snaha o obnovení řidičského průkazu.

Afghánské dopravní úřady jsou považovány za jeden z nejzkorumpovanějších úřadů. Jen pro zaregistrování vozidla potřebuje žadatel 27 podpisů od nejrůznějších úředníků. Pro získání nového řidičského průkazu je pak potřeba přes deset potvrzení, razítek a dobrozdání od banky. Extrémně komplikovaná byrokratická cesta za pořízením úředních dokumentů tak dává velký prostor pro úplatky.

Už nám nepomáhejte

Afghánský prezident Hamíd Karzáí v pondělí zakázal vládním ozbrojeným složkám, aby žádaly o leteckou podporu NATO při operacích v obydlených oblastech proti povstalcům z islamistického hnutí Taliban. Příslušný dekret má zabránit dalším ztrátám mezi civilisty, které nálety obvykle doprovázejí. Karzáího krok je bezprostřední reakcí na pobouření, které minulý týden vzbudil alianční nálet na východě země s deseti mrtvými civilisty. Letecký úder v provincii Kunar, baště Talibanu na východě země, zlikvidoval čtyři bojovníky, údajně včetně dvou velitelů. Ale podle místních úřadů zahynulo i pět dětí, čtyři ženy a jeden muž.

Zdroj: ČTK

Pokud je to jen trochu možné, Afghánci raději sáhnou k podplacení úředníků, kteří mohou celý proces urychlit. Za 40 dolarů (asi 760 korun) si může zájemce ušetřit mnoho dní vysedávání po úřadech. V porovnání s obrovskými korupčními kauzami světových velmocí se jedná o zanedbatelné částky, pro Afghánce jsou však právě tyto úplatky barometrem pro jejich vnímání prvních let života v demokracii.

Za Talibanu bylo lépe

Mnoho obyvatel se dokonce odhodlává ke srovnání současného systému s vládou Talibanu. A překvapivě nevítězí západem prosazovaná demokracie. Mnozí Afghánci tvrdí, že za vlády Talibanu byla korupce na mnohem nižší úrovni, než je tomu dnes. V době, kdy prezident Spojených států Barack Obama pomalu stahuje vojska ze země, se může jednat o signál pro Taliban. Mnozí lidé by totiž uvítali jeho návrat, za jeho vlády by se podle nich do země přinejmenším vrátila poctivost.

Své o současné situaci v zemi ví i sedmatřicetiletý bývalý policista Munir. "Současný systém, ve kterém zde žijeme, je jednoduše rozbitý," cituje Munira server Washington Post. Statistiky mu dávají za pravdu, Afgánistán podle nich nikdy nebyl pod tak velkým tlakem zločinců a podvodníků. To však Munirovi nebrání v tom, aby si na současné situaci v zemi vydělal.

Každé ráno vybere od svých klientů registrační formuláře a za malý úplatek je prostřednictvím svých kontaktů propašuje až do kanceláře konkrétního úředníka. Za rok si tímto způsobem přijde na deset tisíc dolarů (asi 190 tisíc korun), což je dvojnásobek toho, co si vydělal u policie. "Je to pro mě bolestivý proces, nenávidím korupci, ale jsem její součástí," vysvětluje Munir. Podobných zprostředkovatelů jsou v Afghánistánu tisíce.

Mnozí si úplatky nemohou dovolit

Podle materiálů OSN zveřejněných v loňském roce si úplatkem při jednáních s úřady a dalšími subjekty pomáhá polovina lidí. Jen na úplatcích tak úředníci po celé zemi inkasují téměř čtyři miliardy dolarů (více čtěte zde).

Mnoho Afghánců si však úplatky nemůže dovolit kvůli nízkým příjmům. Před úřady se tak den co den srocují tisíce lidí, kteří si musí projít celou řadou vyplňování formulářů a byrokratických úkonů. Hned vedle nich pak stojí podplacení zprostředkovatelé, kteří se za úplatu dostávají až k dotyčnému úředníkovi. Mnoho poctivých lidí tak ve frontách stráví i týden.

"Je to jako s dílky v řetězu. Člověk přijme úplatek jenom pro to, aby mohl uplatit někoho jiného," vysvětluje Šír Mohammed, který si kvůli obnovení řidičského průkazu ve frontě postál celých deset dní.

"Největším problémem Afghánistánu je takzvaný malá korupce. V takovém duchu pak lidé vidí vládu a politiky, což vede jen k eskalaci protivládních nálad," popisuje Šafik Hamdam, ředitel afghánské nezávislé protikorupční sítě.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí se dlouhodobě staví proti korupci v zemi, zároveň však musí čelit mnohým nařčením z úplatků proti jeho vládě. Karzáí před nedávnem obvinil západní mocnosti z toho, že korupci pomáhají vkládáním peněz do nesprávných rukou. Navzdory snahám vlády však nečestné jednání a obcházení úředních postupů v Afghánistánu vzkvétá.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.