"Pokud chce Kajínek jenom mne, ať si klidně přijde. Já si to s ním vyřídím. Chlap proti chlapovi. Prostě kdo z koho. Obavy mám pouze o moji rodinu," vysvětluje Pokoš, proč zašel na policii požádat o ochranu kvůli své ženě, dětem a rodičům.
Přestože se po Kajínkově útěku ocitl v nezáviděníhodné situaci, svá slova, kterými před soudem usvědčil vraha, by nikdy nevzal zpět. "Ukázal bych na něj znovu. Beze strachu. Zabil mi bratra. Viděl jsem, jak umírá," dodává.
Pokoš byl sice v kauze korunním svědkem, ale práce pro podnikatele Jandu ho nakonec přivedla na lavici obžalovaných. Dnes třicetiletý muž byl odsouzen za to, že pomáhal svému chlebodárci Jandovi vydírat Antonína Vlasáka, s nímž měl podnikatel finanční spory. "Už jsem si odseděl tři a půl roku pro nic za nic. Propustili mne a na zbytek mám podmínku. Přitom se z údajného vydírání nic neprokázalo. Ani nemohlo. Žádné totiž nebylo. Přesto mě za to odsoudili, i když mě soud nejprve třikrát zprostil obžaloby v plném rozsahu," řekl Pokoš.
Dnes trpce vzpomíná, jak ho po vraždě Jandy a jeho bratra, policisté chovali jako v bavlnce a den co den od něj získávali informace. Na jejich doporučení dokonce odjel na Slovensko, kde se skrýval. "Přívětivost skončila v momentě, kdy zatkli Kajínka," dodal Pokoš.
