Ministr vnitra Nicolas Sarkozy oznámil, že proti novému statusu Korsiky hlasovalo 50,98 procenta voličů. Průzkumy přitom do poslední chvíle předpovídaly vládnímu návrhu těsný úspěch.
Vůbec prvního referenda, v němž měli Korsičané možnost vyslovit se k budoucnosti ostrova ve Středozemním moři, se zúčastnilo 60 procent ze 191 tisíc oprávněných voličů.
"Na Korsice zůstává status quo. Potvrzuje se, že v této zemi je cesta reformy složitá," prohlásil Sarkozy po sečtení hlasů.
Korsika tedy zůstane nadále rozdělena na dva správní departmány. Vládní návrh počítal se sloučením do jednoho celku s jedním zastupitelským sborem v Ajacciu na jihu ostrova.
Především státní úředníci měli z této změny zřejmě strach, odhadl předseda korsického shromáždění José Rossi, který je velkým zastáncem reformy.
Proti reformě podle očekávání hlasovala většina obyvatel Bastie, která je centrem severní Korsiky. Překvapivě se však proti ní vyslovili i voliči v Ajacciu.
Prezident Jacques Chirac řekl, že rozhodnutí Korsičanů lituje. Reforma sama o sobě neměla rozšířit autonomii Korsiky, ale měla podle vlády zjednodušit a zefektivnit její správu a napomoci k zastavení násilí.
"Budoucnost ostrova závisí na tom, zda budou Korsičané sami schopni se mobilizovat a prosadit projekt ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje," prohlásil Chirac.
Před plebiscitem byl zatčen separatista
Plebiscit se uskutečnil dva dny poté, co byl za dramatických okolností po čtyřletém pátrání zatčen korsický separatista Yvan Colonna, který čelí obvinění, že v roce 1998 v Ajacciu zastřelil prefekta Clauda Erignaka.
Francouzští komentátoři se po celý víkend dohadovali, jaký mohla mít tato operace vliv na hlasování. Objevily se i spekulace o tom, zda byl Colonna těsně před referendem skutečně zadržen jen "shodou okolností".
Řada znalců poměrů na Korsice má za to, že zatčení Colonny mohlo na poslední chvíli odradit od hlasování přívržence nacionalistů, nebo je dokonce přimět k hlasování proti a "pomstě" státu.
Korsické nacionalistické strany přitom voliče vyzývaly, aby hlasovali pro reformu. Její odpůrci ji naopak pokládali za "dárek" separatistům, kteří by podle nich v případě kladného výsledku referenda vznášeli další nároky.
Ačkoli Sarkozy velmi silně agitoval pro reformu a opakovaně kvůli ní ostrov navštívil, řada Korsičanů si stěžovala, že pro ně byl vládní návrh nesrozumitelný.
Důležitou zkouškou tak neprošel projekt decentralizace země, na níž si premiér Raffarin zakládá.
