Kmenové buňky se mohou vyvinout v kteroukoliv lidskou buňku a opravit kteroukoliv tkáň včetně nervové.
Korejci tvrdí, že s jejich pomocí si lidé budou schopni poradit i s dosud neléčitelnými nemocemi, jako je cukrovka prvního typu, poranění míchy, Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.
"Naše zpráva posouvá vědu o velký krok ke dni, kdy bude možné pomocí kmenových buněk účinně léčit nejničivější nemoci a zranění lidstva," tvrdí profesor USok-hwang, který vede tým jihokorejských výzkumníků.
Za "obrovský" považuje úspěch jihokorejských vědců i biolog Georg Daley z Harvardovy univerzity. Jeho kolega Gerald Schatten z Pittsburské univerzity zase řekl, že s průlomem tohoto druhu se počítalo v řádu desetiletí.
Sok-hwangův tým naklonoval už dříve desítky zárodků, ale jen jeden z nich začal vytvářet kmenové buňky. Ve stejný čas oznámili úspěch v klonování lidských embryí i britští vědci a stali se tak třetími na světě.
Postup lze využít i při pokusech o vytvoření klonů umělých lidí či "homunkulů", jak tomu říkali dávní alchymisté. Vědci zatím vyklonovali několik druhů živočichů, možnost klonovat člověka podle nich není daleko. A toho se mnozí děsí a usilují o celosvětový zákaz podobných pokusů.
Klonování pouze k léčebným účelům
Ale Korejci mají jiný cíl. Zabývají se výhradně klonováním k léčebným účelům. Pacientovi se při něm odebere kousek kůže. Genetický materiál z jedné její buňky se přenese do vajíčka, z něhož byl původní genetický materiál odstraněn.
Vědci doufají, že časem bude možné pomocí kmenových buněk léčit nejrůznější poruchy - a to i takové, které jsou způsobeny vadami v genetickém kódu a pro něž zatím neexistuje žádný lék ani jiný způsob ošetření.
Pokusy s klonováním i s kmenovými buňkami však vyvolávají velmi ostrou diskusi. Protože je při nich používán lidský zárodek, kritizuje je například katolická církev, velkým odpůrcem je i americký prezident George Bush.
