Rudolf Matějka si v roce 1999 založil firmu, která fungovala deset měsíců, než její fungování přerušila policie. - více zde
"Autorský zákon umožňuje výrobu jedné kopie pro vlastní potřebu. Úřednice jsem se ptal, kdo má kopírovat. Odpověděla mi, že kdyby se měli obsloužit sami zájemci, tak bych živnostenský list vůbec nepotřeboval," bránil se Matějka od začátku.
Podle zákona si každý může pořídit z cédéčka jednu kopii.
"Podmínkou je, že si ji vytvoří sám a pouze pro vlastní potřebu. Ale musím to udělat sám a jedinou kopii používat jen pro sebe," tvrdil zástupce ředitele české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) Jaromír Soukup.
O Matějkově nevině rozhodl už v říjnu loňského roku plzeňský okresní soud, proti jeho verdiktu se tehdy odvolal státní zástupce. Rozsudek krajského soudu už je pravomocný, lze se proti němu pouze dovolat k Nejvyššímu soudu.
Rozhovor s odborníkem z IFPI |
Pokud si koupíme nebo půjčíme originální cédéčko nebo dévédéčko a sami si z něj uděláme kopii, je vše - podle právníka české pobočky mezinárodní federace hudebního průmyslu Jaromíra Soukupa - legální. "Když ale pro mě kopii udělá z originálu někdo jiný, už je to porušení zákona," vysvětlil Soukup. Opravdu zákon umožňuje pořídit kopii i z půjčeného disku? Ano, to zákon připouští. Pro svoji vlastní osobní potřebu si z takového nosiče mohou pořídit kopii. Ale musím to udělat sám a musí být jen jedna. To ale neplatí pro nosiče s programy. Z programů se žádné kopie dělat nesmějí. Ne, to už je nad rámec osobní potřeby, to už by byla kopie z kopie. Zákon nerozlišuje, jestli si z originálu dělám kopii na CD, audio nebo videokazetu nebo jiný nosič, ale musí být opravdu jen jedna. Musíme si kopii udělat skutečně sami na svém zařízení, nebo si můžeme vypalovačku pronajmout? Kopii musím udělat já. Zákon neřeší, jestli se kopie vytvoří na mém nebo pronajatém zařízení. Když si někde půjčíme cédéčko a převedeme ho do formátu mp3, nejdřív si vše uložíme do paměti počítače. Až pak si hudbu v tomto formátu vypálíme na CD. Porušíme tím zákon? Pokud je to pro mojí osobní potřebu, je vše legální. Zákon neukládá, v jakém programu to má být uložené. V souladu se zákonem to není. Na druhé straně, kde není žalobce, není soudce. Jestliže si udělám kopii opravdu pro svoji potřebu, společenská nebezpečnost takového jednání je velmi nízká. Nelze očekávat, že bych za to mohl být pohnán před soud. Jestliže ale takových kopií udělám víc a zasytím jimi například aerobikový klub a všichni budou na mé rozmnoženiny cvičit, pak je to zásadní vybočení ze zákona, které už může být posuzováno jako trestný čin. Stejná pravidla platí i pro DVD? Ano, i u těchto nosičů platí zákon zcela shodně. Výjimkou je jen software, tedy programy, tam se kopie vůbec nepřipouští. Máte statistiky, jak se podílí pirátské kopie na trhu v České republice? Každý rok jsou počty odhalených případů stále vyšší, loni jsme jich měli kolem devatenácti stovek. Výrazně narostlo kopírování pro svoji potřebu, to je v souladu se zákonem, ale dochází k masovému nárůstu kriminální činnosti. Některé skupiny se zejména na tržištích touto činností zabývají od výroby až po distribuci. Ve světě připadají asi dvě kopie na jeden originál, v České republice je poměr asi jedna ku jedné. Před lety se nejvíc kopírovaly audiokazety, pak nastoupila CD a nyní nastupují DVD a komprimované formáty mp3 nebo CD-video. |
Rudolf Matějka se před soudem brání obvinění, že nelegálně kopíroval hudbu a porušil tím zákon. Živnostenský úřad mu ale vystavil na takové podnikání osvědčení. (25. srpna 2004) |