Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konzervativní Írán chce jít s dobou, do vlády se zřejmě dostanou dvě ženy

  17:26aktualizováno  17:26
Na vládě Íránu se bude zřejmě podílet něžné pohlaví. Znovuzvolený prezident Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že do svého kabinetu přivede nejméně dvě ženy. Takovou situaci ultrakonzervativní muslimská země zažila naposledy v sedmdesátých letech.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. | foto: Reuters

Křeslo v novém kabinetu chce Ahmadínežád nabídnout padesátileté gynekoložce Marzíje Vahídové Dastgeriové, která by měla převzít post ministryně zdravotnictví. Rezortu sociální péče má šéfovat 43letá právnička Fáteme Adžorluová. Prezident o tom informoval ve státní televizi s tím, že o případném angažmá další ženy ještě rozhodne.

Podle korespondenta BBC v Teheránu zastávají obě jmenované tvrdou linii konzervatismu. Adžorluová podporovala přísné vynucování islámských pravidel pro odívání žen a kvóty pro ženy na univerzitách.

Její kolegyně zase v minulosti navrhovala zavést systém oddělené zdravotní péče, kdy by ženy ošetřovaly jen lékařky a muže lékaři. Návrh byl ovšem zamítnut kvůli nepraktičnosti.

V íránské vládě naposledy působila žena v letech 1968 až 1977. V roce 1979 byla Farrochrú Parsajová po islámské revoluci, při níž se moci ujali konzervativní islámští klerikové, popravena kvůli údajné korupci.

Obě kandidátky musí ještě schválit parlament.

Jmenováním žen do své nové vlády se Ahmadínežád zřejmě snaží získat podporu Íránek uprostřed národní krize, kterou vyvolal nesouhlas opozice s výsledky červnových voleb. Podle ní byly zmanipulované. 

Při následných protestech zemřelo v ulicích Teheránu nejméně 26 lidí, podle spolupracovníka opozičního lídra Músávího bylo ale obětí šedesát devět.

Režim mezitím zahájil proces s více než stovkou lidí zadržených během demonstrací, z nichž mnozí patří k špičkám politické opozice. A jejich řady v posledních dnech rozšířilo dalších 28 lidí. Za to si Írán vysloužil kritiku z mnoha zemí Západu, od opozice i lidskoprávních organizací, podle nichž jsou vězni k přiznání nuceni mučením.

Protesty v Teheránu (21. června 2009)Vše o protestech v Íránu

Íránci v červnu masově demonstrovali proti výsledkům voleb. Policie a milice proti nim brutálně zakročily. Desítky lidí zemřely.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Jobs Contact
Mistr výroby (30.000 - 35.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.