SVP získala 29,5 procenta hlasů a měla by obsadit 65 mandátů, tedy o 11 více než dosud. Překoná tím podle všeho svůj poslední rekord z roku 2007, kdy získala 62 poslanců. Druzí sociální demokraté naopak o dva zástupce v parlamentu přicházejí a mají 44 míst.
Částečně populistická SVP před volbami zdůrazňovala, že chce omezit příliv cizinců do Švýcarska a chce zabránit připojení alpské země k EU. Těsnější spolupráci s EU a mírnější reformy azylových zákonů naopak prosazovali sociální demokraté.
„V předvolební kampani bylo bohužel jedno velmi dominantní téma. Lidé volili tím, že se řídili strachem,“ reagovala ve švýcarské televizi sociálnědemokratická kandidátka Rebecca Ruizová s poukazem na ostré debaty o uprchlících a přistěhovalectví.
V parlamentu posílí i třetí pravicoví radikální liberálové, kteří by měli obsadit 33 křesel v parlamentu. Ztráty zaznamenávají naopak dvě ekologické strany. Ve Švýcarsku se tak potvrdil mírný posun země doprava.
Zemětřesení to není
Vítězství SVP se očekávalo a komentátoři ještě před volbami upozorňovali na to, že výrazné politické změny nelze očekávat, neboť v zemi nevládne koaliční kabinet, jako je tomu například v České republice. Sedmičlennou kolektivní vládu totiž volí parlament, ve kterém pravice netvoří jednotný blok.
V současné době je sedm spolkových ministerstev rozděleno tak, že jedno má SVP, socialisté a liberální demokraté mají po dvou křeslech, jeden resort připadá na křesťanské demokraty a zbývající sedmý na Občanskodemokratickou stranu (BDP), která vznikla odštěpením od SVP. BDP dvě poslanecká křesla ztratila a nyní jich má sedm, analytici proto neočekávají, že vládě ministerstvo udrží a že se středolevému táboru podaří druhý ministerský mandát SVP nadále odpírat, poznamenala APA.
Šéf SVP Toni Brunner se ale již nechal slyšet, že bude požadovat, aby trojice nejsilnějších stran měla po dvou ministerských křeslech a sedmé připadlo čtvrté nejsilnější straně. Brunner tvrdí, že takový klíč na přerozdělení ministerstev byl ve Švýcarsku po desetiletí receptem na úspěch.
Deník Neue Zürcher Zeitung o výsledku napsal, že pravicový obrat v zemi se nekoná a že vítězství SVP je všechno jiné jen ne zemětřesení. Vítězné pravicové síly se totiž liší v základních programových otázkách týkajících se migrace, vztahů k Evropské unii či uznávání mezinárodního práva. SVP v této problematice zastává nacionalistickou rétoriku, přistěhovalectví i sbližování Bernu s Bruselem důrazně odmítá.
