Ministryně obrany Michele Alliot-Marieová měla se Sarkozym v minulosti řadu rozporů. Na začátku prosince oznámila, že chce být konzervativci nominována místo něj.
"Pokud se ukáže, že má Nicolas Sarkozy podporu naší strany a největší šance na vítězství, postavím se za něj," zdůraznila ale Alliot-Marieová. "A jsem si jistá, že on by udělal to samé pro mě," dodala. - více zde
Sarkozy nakonec na sjezdu konzervativců nedal své konkurentce šanci. Dostal 69 procent hlasů. Na sjezd přijelo Sarkozyho podpořit asi 80 tisíc příznivců z celé Francie.
Konkurenti: Socialistka, radikál a možná Chirac
Hlavní konkurentkou Sarkozyho bude v dubnových volbách Ségolene Royalová. Třiapadesátiletá kandidátka socialistů má jako první žena reálnou šanci stát se prezidentkou Francie. Průzkumy dávají Royalové a Sarkozymu stejnou šanci na úspěch. - více zde
Prezidentem Francie chce být i extremista Jean-Marie Le Pen, který proslul mimo jiné výrokem, že "plynové komory za druhé světové války byly detailem". Le Pen ale nemá podporu žádné strany, proto sbírá podpisy jednotlivých poslanců. - více zde
l on má solidní šanci na úspěch. Po nepokojích v Paříži na konci roku 2005 začaly jeho preference stoupat. Zatím má podporu "jen" sedmnácti procent Francouzů, průzkumy mu ale nedávaly šanci ani ve volbách před pěti lety. Tehdy ho nakonec ve druhém kole porazil Jacques Chirac.
V radikálním přístupu k imigrantům může Sarkozy Le Penovi leckdy konkurovat. Je znám přísným postojem k nelegálním přistěhovalcům. Volá po přísnějších trestech a deportacích. Při nepokojích posílal na demonstranty těžkooděnce se slovy "aby s tou verbeží zatočili". Francouzi mu pro malou postavu a ctižádostivost přezdívají Napoleon.
První kolo voleb proběhne 22. dubna. Třem nejvážnějším kandidátům může zkřižit cestu už jen jediný člověk - současný prezident Francie Jacques Chirac. Ten se nyní rozmýšlí se, zda bude znovu kandidovat. Označuje to ale za nepravděpodobné.
