Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kontroverzní rok Miloše Zemana: podpora exportu v Číně i vulgarity v ČRo

  15:45aktualizováno  15:45
Za pár dní skončí rok 2014, který byl v podání prezidenta Miloše Zemana značně kontroverzní. Česká hlava státu podnikla řadu domácích i zahraničních cest, na kterých podporovala české firmy. Na druhé straně Zeman čelil kritice za výroky o krizi na Ukrajině i a za vulgární slovník v pořadu Hovory z Lán.

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro iDNES.cz | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Zeman ve druhém kalendářním roce své vlády nad Pražským hradem zaujal nejenom českou veřejnost silnými vyjádřeními týkajícími se zahraničních i domácích událostí. Po ruské anexi ukrajinského Krymu kritizoval postup Ruska a vyjádřil se pro preventivní odstrašující akce NATO (více o slovech o Krymu zde).

Později však jeho výroky začaly mít silný proruský nádech. Vyvrcholily kritikou sankcí, odmítnutím ukrajinské účasti v NATO a nabídkou takzvané finlandizace (o tomto návrhu Zemana čtěte zde). Ukrajinci si poté předvolali českého velvyslance v Kyjevě, aby postoj Zemana vysvětlil (o znepokojení Ukrajiny čtěte zde).

Kritiku některých politiků nebo organizací zabývajících se ochranou lidských práv vyvolal Zemanův příklon k autoritářským režimům. Letos navštívil třeba Kazachstán, Tádžikistán nebo Čínu, kde zaujal prohlášením, že se do země přijel učit, jak stabilizovat společnost (o návštěvě Číny najdete více v tomto textu).

Hlavně Západ se na českou zahraniční politiku začal dívat s obavami, že opouští tradiční akcent lidských práv. Premiér její obraz vylepšoval na listopadové návštěvě Spojených států, kde několikrát zdůraznil, že se jeho vláda hlásí k odkazu bývalého prezidenta Václava Havla (o návštěvě v USA čtěte zde).

Lidé kolem Zemana prezidenta hájí. Jeho výroky prý bývají vytrženy z kontextu a zkresleny. Přesto vyvolaly silnou reakci u části české veřejnosti. Odpor proti přímo volenému prezidentovi se zradikalizoval poté, co v listopadu použil několik vulgárních výrazů v přímém rozhlasovém přenosu a poté, co odmítl, že by zásah komunistické bezpečnosti na Národní třídě 17. listopadu byl masakrem.

Červená karta a pokles důvěry

S nesouhlasem se také setkalo nepozvání dvou rektorů na oslavy výročí založení Československa 28. října a udělení některých státních vyznamenání u této příležitosti. Při oslavách 17. listopadu tak v ulicích proti Zemanovi protestovaly tisíce lidí, na Albertově za přítomnosti prezidentů okolních zemí po něm dokonce házeli vajíčka a během projevu ho vypískali (více o protestech na Albertově zde).

Následkem událostí rychle poklesla důvěra lidí v prezidenta. Zatímco ještě v únoru mu věřilo lehce přes 50 procent respondentů průzkumu veřejného mínění, v listopadu poklesla na 37 procent a v prosinci na 34 procent, což je nejméně za jeho funkční období (více o průzkumu zde).

Zeman má ovšem i své hlasité zastánce. Řada podnikatelů ho chválí za jeho podporu ekonomické diplomacii, která jim otevírá dveře v zemích, které Zeman navštívil. Kromě asijských republik byl český prezident také třeba ve Francii, Rumunsku nebo Slovinsku. Navštívil také sedm českých krajů a pravidelně se setkával s dalšími ústavními činiteli. Oproti svému předchůdci Václavu Klausovi se mu podařilo udržet v plném obsazení Ústavní soud. Proevropští státníci ho zase chválí za jasný proevropský postoj a za prosazování eura.

Spor o služební zákon a podpora českých vojáků

Na domácí scéně se několikrát střetl s novou vládou Bohuslava Sobotky, kterého jmenoval premiérem až 83 dnů po volbách. Zeman se vládě postavil na odpor především při schvalování služebního zákona, který vetoval a posléze napadl u Ústavního soudu. Vetoval také zákon o dětských skupinách a kritizoval několik ministrů za jejich kroky třeba ohledně návratu volyňských Čechů.

Zeman dále letos pokračoval v kritice islámu a v podpoře Izraele. Islámský stát rozpínající se v Iráku a v Sýrii několikrát označil za největší současnou světovou bezpečnostní hrozbu. Opakovaně také proti názoru vedení armády podpořil vyslání českých vojáků na Golanské výšiny (více najdete napříkad tady). 

Právě u vojáků si však Zeman drží vysokou důvěru, která se ještě zvýšila po sebevražedném červencovém atentátu v Afghánistánu, který stál život pětici českých armádních příslušníků. Vojáci mu poté za dlouhodobou podporu poslali děkovný dopis.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.