Kontroverzní politik se podle Süddeutsche Zeitung rozloučí ve vší tichosti. V úterý navštíví zasedání parlamentní frakce zelených, poslední před letní pauzou. Po ní ho v parlamentní lavici nahradí Omid Nouripour.
Fischer, jedna z nejvýraznějších tváří německé politické scény, odejde na prestižní univerzitu v americkém Princetonu. Spiegel informoval, že na webových stránkách univerzity se už objevila nabídka Fischerova kurzu - bude se věnovat mezinárodním vztahům a krizové diplomacii.
Sám 59letý politik a "otec zakladatel" strany zelených oficiální vzdělání nemá. Gymnázium nedokončil, ale během svého marxistického mládí ve Frankfurtu navštěvoval přednášky T. W. Adorna, Jürgena Habermase a Oskara Negta.
Podle německých sdělovacích prostředků byl odchod politika jasný už déle. Oproti bývalému kancléři Gerhardu Schröderovi už dva dny po volbách prohlásil, že odchází z frontové linie. "A teď jdu domů, ahoj," citovaly Süddeutsche Zeitung povolební výrok politického bouřliváka.
Fischer se prý také v poslední době v parlamentu tvářil velmi znuděně a při hlasování často chyběl. Raději jezdil na konference a psal články o Blízkém východu.
Osudy čtyřikrát ženatého Fischera by vydaly na román. Z neparlamentních zelených, kteří nejdřív působili v parlamentu exoticky, udělal vládní stranu. Fischer, který zpočátku chodil do parlamentu v teniskách, působil ve Schröderových vládách jako ministr zahraničí.
Mnoho otázek se vznášelo kolem jeho minulosti. Na přelomu 60. a 70. let působil v organizaci Revoluční boj. V roce 2001 zveřejnil Stern téměř třicet let staré fotografie, na kterých Fischer bije policistu. Fischer se policii omluvil a s policistou, který se shodou okolností jmenoval Marx, se chtěl setkat.
Popularitu mu nezvýšila ani jeho podpora intervence v Kosovu. V posledních měsících nedokázal vysvětlit, jestli německá vláda věděla o únosu německého občana libanonského původu Khaleda al-Masriho. Toho v roce 2003 unesla v Makedonii CIA a několik měsíců ho věznila v afghánském Kábulu. - více zde
