V rámci haagského programu na posílení svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v EU, který byl na summitu schválen, unijní lídři vyzvali, aby se noví členové EU stali co nejdříve součástí schengenské dohody.
A právě členství v ní podobné zjednodušení cestování umožňuje. Zbývá ještě zprovoznit potřebné počítačové systémy a databáze, jež se nazývají Schengenský informační systém II.
V něm by celníci a policisté měli shromažďovat informace o pohybu osob v unii. Zavádění a testování tohoto systému, které se očekává v průběhu příštích let, způsobilo jisté zpoždění od původně slibovaného termínu 2006.
Navíc sledování osob mimo hranice mělo umožnit také používání tzv. biometrických identifikátorů v cestovních dokladech, jako jsou například otisky prstů či snímky očních duhovek.
Rada ministrů EU ve svém usnesení v pátek nařídila, aby se v průběhu roku 2005 otestovalo, jak spolu informační systémy schengenské počítačové databáze a také vízové databáze navzájem komunikují.
Rada také vyzvala, aby jednotlivé instituce EU a členské státy zemí pokračovaly ve své snaze integrovat tyto jednotlivé systémy "bez dalších odkladů". Tento požadavek se týká i požadovaných standardů pro národní identifikační karty.
Přísnější ochrana unie
Jakkoliv haagský program potvrzuje snahy EU zjednodušit pohyb občanů po unii, tak zároveň zpřísňuje politiku vůči přistěhovalcům z třetích zemí. Po teroristických útocích v USA a v Madridu také odráží větší obavy o evropskou bezpečnost.
"Občané EU očekávají od svých vlád účinnější a spolehlivější postupy v otázkách nelegálních přistěhovalců, obchodování s lidmi či převaděčství, ale aby byla zároveň dodržována základní občanská práva," řekl k programu premiér Stanislav Gross.
Od roku 2010 by měl haagský program také zavést společný postup unijních členů vůči uprchlíkům z třetích zemí. Země by měly bránit tomu, aby se uprchlík odmítnutý v jedné zemi Evropské unie obrátil na jinou.
Měla by také nově vzniknout Agentura pro kontrolu hranic, o jejíž sídlo se ucházejí Maďarsko, Polsko a Slovinsko.
